komentář doplněn
Podle evropského komisaře pro měnové otázky Pedra Solbese bude připravenost kandidátských zemí na přijetí eura posuzována podle toho, zda se jejich měna v rámci předvstupního mechanismu ERM-II udrží v úzkém pásmu +/-2,25% a nikoliv +/-15%.
Solbes na tiskové konferenci po skončení rozhovorů s prezidentem Klausem řekl, že ERM-II sice požaduje relativně široké fluktuační pásmo +/-15%, nicméně na nové kandidáty bude aplikováno přísnější měřítko. To by mohlo ve svém důsledku vést k tomu, že řada zemí, které chtějí euro přijmout co nejdříve, bude muset počkat.
"Z pohledu hodnocení stability kurzu se Ecofin (rada ekonomických a finančních ministrů EU) rozhodl už před několika lety, že bude formálně prosazovat myšlenku +/-2,25%," dodal Solbes. Na otázku, zda bude toto pásmo požadováno i od kandidátských zemí, odpověděl Solbes poněkud vyhýbavě "bude to zohledněno".
Pro mnoho zemí bude udržet měnu minimálně dva roky v takto úzkém pásmu před adopcí eura velmi obtížné. Myšlenku kritizovala také ČNB s tím, že relativně fixní kurz měny koliduje s inflačním cílením měnové politiky a požaduje kurzové cílení.
Proti zúžení fluktuačního pásma v rámci ERM-II se okamžitě ohradil rovněž polský centrální bankéř Grabowski. Podle něj je taková myšlenka "naprosto tragická" pro kandidátské země. Grabowski říká, že jestli se chce EU fixací kurzů měn kandidátských zemí EU bránit zhoršení své konkurenceschopnosti v důsledku potenciální depreciace měn jako koruna, zlotý nebo forint, potom to nedává smysl. Pro měny kandidátských zemí totiž v tuto chvíli depreciační tlaky nejsou problémem, opak je pravdou. Se zúžením fluktuačního pásma se zvýší náklady reálné ekonomiky na dvouleté setrvání v ERM-II, tvrdí Grabowski.
(zdroj: Reuters)