komentář doplněn
Česká národní banka dnes zveřejnila březnové údaje o platební bilanci. Schodek běžného účtu se prohloubil na 13,8 mld. Kč, což předčilo náš odhad ve výší 12 miliard. Celkové saldo běžného účtu za 1. čtvrtletí letošního roku by podle našich výpočtů mělo činit 24,8 mld. Kč, což odpovídá 4,6% hrubého domácího produktu. První kvartál však v tomto ohledu patří mezi příznivější část roku.
Zveřejňování dat z platební bilance na měsíční bázi, k němuž ČNB přikročila na začátku letošního roku, je jistě chvályhodným počinem. Rychlejší přístup k údajům o hospodářském vývoji, v tomto případě o vnějších ekonomických vztazích, by mělo zkvalitnit a zpřesnit ekonomické analýzy. Bohužel počínání ČNB provází jedna důležitá nejasnost - data o zahraničním obchodu. Tyto údaje přebírá ČNB od Českého statistického úřadu. Vždy poslední údaje jsou správné, ČNB nicméně nereflektuje zpřesnění a revize dat z předchozích měsíců. Takže nyní se ve statistických výkazech ČNB a ČSÚ shodují údaje o vývozu a dovozu za březen, nikoli však data za leden a únor. Že by ČNB se zahrnutím přesnějších dat čekala až tradiční červnové zveřejnění dat o prvním čtvrtletí? Nebo ČNB nedůvěřuje číslům z ČSÚ po nedávné rozsáhlé revizi. Každopádně je tento způsob statistické práce poněkud nešťastným.
Nyní k březnovým údajům. Obchodní bilanci jsem popsali v komentáři
Zahraniční obchod v březnu: auta a drahá ropa. Je zřejmé, že zahraniční obchod se zbožím je hlavní příčinou prohloubení schodku běžného účtu. Bilance služeb se v březnu poprvé v letošním roce vymanila z deficitu a dosáhla přebytku 1,3 mld. Kč. Bilance výnosů podobně jako v předchozích dvou měsících překonala sedmimiliardový schodek. Na rozdíl od ledna a února se v březnové zprávě o platební bilanci nepíše o převodu prostředků ze zajišťoven tuzemským pojišťovacím ústavům související s loňskými povodněmi. V lednu poslaly zajišťovny do ČR 1 mld. Kč, v únoru 2,2 mld. Kč.
Změnám na finančním účtu tentokrát nedominovaly přímé zahraniční investice, ale příliv kapitálu způsobený snížením krátkodobých aktiv domácích bank v zahraničí. Tímto způsobem přiteklo do ČR 16,5 mld. Kč. Další příliv kapitálu generovaly emise dluhopisů hlavního města Prahy (5,3 mld. Kč) a čerpání půjčky od EIB českou vládnou (3,3 mld. Kč). Naopak odliv kapitálu představovaly nákupy zahraničních dluhopisů českými nebankovními subjekty v objemu 16,3 mld. Kč. Přímé zahraniční investice se v březnu snížily z jedenáctimiliardové úrovně dosažené v lednu a únoru na 6,6 mld. Kč. Odečteme-li ovšem reinvestovaný zisk, který statistici ČNB standardně odhadují na rovných 6 mld. Kč, dostáváme velmi nízký údaj.
Podívejme se ještě krátce na hodnocení za celé první čtvrtletí. Schodek běžného účtu se prohloubil na 24,8 mld. Kč z loňských 21,5 mld. Kč. Nebýt ovšem pomoci od EU na odstraňování povodňových škod a transferu prostředků od zajišťoven domácím pojišťovnám, byl by schodek o dalších sedm miliard vyšší. Prudce se zhoršila zejména bilance služeb. Loni v prvním čtvrtletí dosáhla přebytku 9,2 mld. Kč, letos pouze 0,9 mld. Kč, a to jen díky příznivým březnovým údajům. Na sektor služeb negativně dopadaly hospodářská stagnace eurozóny, válka v Iráku, důsledky loňských srpnových záplav. Určitý vliv mohou mít na dopravu a turistický ruch také obavy ze syndromu akutního respiračního selhání. Schodek běžného účtu ve výši zhruba 4,6% HDP (odhad Patrie) je ovšem stále spolehlivě kryt přílivem kapitálu na finačním účtu. Zatímco příliv kapitálu v podobě přímých zahraničních investic téměř přesně vykompenzoval odliv kapitálu u portfoliových investic, o dostatečný přísun kapitálu zajistilo snižování deposit tuzemských bank v zahraničí a čerpání půjčky od EIB českou vládou.
Za celý letošní rok prozatím očekáváme schodek běžného účtu ve výši 160 mld. Kč (7,0% HDP; 5,6 mld. USD) po loňském deficitu 121 mld. Kč (5,6% HDP; 3,8 mld. USD). Přes nárůst schodku běžného účtu by mělo být krytí přílivem kapitálu na finančním účtu dostatečné.
David Marek