Pro uživatele Patria.cz jsme připravili další novinku – komentáře mezinárodní advokátní kanceláře Weinhold Legal k aktuálním tématům týkajícím se kapitálového trhu a obchodního práva. Advokátní kancelář Weinhold Legal byla založena v roce 1996. Od poloviny roku 2002 spolupracuje Weinhold Legal s poradenskou společností Ernst & Young a je začleněna do celosvětové sítě advokátních kanceláří sdružených do Ernst & Young Law Alliance, ve které působí okolo 2 700 právníků ve více než 50 zemích světa. Bližší informace o advokátní kanceláři Weinhold Legal naleznete ZDE.
V řadě privatizovaných českých společností si stát přes ztrátu majority udržel významný vliv prostřednictvím tzv. „zlaté akcie“. Zlatá akcie je akcie, ke které náleží zvláštní práva spojená s výkonem hlasovacího práva, nejčastěji právo veta při přijímání nejzávažnějších rozhodnutí v životě společnosti (např. rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti, o změnách stanov, o snížení či zvýšení základního kapitálu atd.) Ačkoliv je tedy stát pouze nevýznamným minoritním akcionářem, je jeho pozice vůči ostatním, a to i majoritním akcionářům, do určité míry nadřazena a jejich možnost rozhodovat o důležitých záležitostech společnosti zřetelně omezena. Existenci zlatých akcií stát obhajuje tvrzením, že tak lze zabránit např. ukončení činnosti významného dodavatele veřejných služeb (např. provozovatele energetické distribuční soustavy) a ohrožení dodávek spotřebitelů.
Majitelem zlatých akcií může být pouze Fond národního majetku nebo Pozemkový fond. Jestliže dojde k převodu zlaté akcie na jinou osobu, stává se zlatá akcie akcií kmenovou, se kterou již nejsou uvedená zvláštní práva spojena.
Zlaté akcie se stále hojně vyskytují i v řadě členských států EU, a to např. ve Francii (např. Société Nationale Elf-Aquitaine), Velké Británii (např. BAA plc.), Španělsku (např. Telefónica) a Německu (např. Volkswagen). Rozsah zvláštních práv spojených se zlatými akciemi v jednotlivých státech, resp. v jednotlivých společnostech, se liší. Nicméně za nejvíce kritizované zvláštní právo majitele zlaté akcie lze zřejmě označit právo schválit či neschválit změny v osobách akcionářů.
Také Evropský soudní dvůr („ESD“) již několikrát, naposledy dne 13. května 2003 v rozhodnutích týkajících se sporu mezi Komisí a vládami Španělska a Velké Británie, posuzoval soulad institutu zlatých akcií s jednou ze čtyř základních svobod Evropského společenství, a to s principem svobodného pohybu kapitálu.
Dle ESD je institut zlaté akcie nutno obecně považovat za opatření omezující svobodný pohyb kapitálu, a tedy za institut, který je v rozporu s evropským právem. Výjimku představuje její použití ve společnostech činných v oblasti poskytování veřejných služeb nebo služeb strategického významu. Zde je existence zlaté akcie ospravedlněna zájmem ochrany veřejného zájmu, tedy zajištěním dodávek určitých veřejných služeb i v případě krize. To se týká např. společností podnikajících v telekomunikačním nebo energetickém sektoru nebo společností provozujících letiště. Zvláštní práva, resp. omezení spojená se zlatou akcií musí být vždy aplikována na nediskriminační bázi jak vůči tuzemcům tak vůči cizozemcům a nesmí jít nad rámec účelu, pro který byla zřízena. Pokud lze účelu zabezpečení veřejných zájmů dosáhnout jinak než zlatou akcií, je podle ESD existence zlaté akcie vždy v rozporu s evropským právem.
ESD dále uvedl, že pokud zvláštní právo spojené se zlatou akcií spočívá ve schválení určitého aktu týkajícího se společnosti (např. udělení souhlasu s převodem akcií), musí být udělení tohoto souhlasu založeno na nediskriminačních kritériích a osoby, které budou takovýmto omezujícím opatřením dotčeny, musí mít možnost se proti případnému udělení nesouhlasu bránit.
Dle názoru ESD je tedy existence zlatých akcií a zvláštních práv s nimi spojených v souladu s evropským právem pouze za splnění přísných omezujících podmínek. Vzhledem k tomu, že současná česká úprava podobná omezující kritéria neobsahuje, lze očekávat, že po našem vstupu do EU bude příslušná právní úprava změněna. Pokud však naše právní úprava nebude v souladu s právem EU ke dni vstupu České republiky do EU, bude se možné výše uvedené judikatury ESD dovolat i u českých soudů, které budou povinny v důsledku přednosti evropského práva tuto judikaturu aplikovat. Nebude-li si příslušný český soud jistý souladem českého práva s evropským právem, tedy např.. s uvedenou judikaturou ESD týkající se zlatých akcií, bude povinen položit ESD tzv. předběžnou otázku o slučitelnosti české právní úpravy s evropským právem, který o daném problému rozhodne s konečnou platností.
Stanislav Servus
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal