Následuje úplné znění záznamu
Bankovní radě byla předložena dubnová velká situační zpráva, obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin.
Současná inflace zůstává nadále velmi nízká v důsledku souběhu řady vnějších faktorů, mimo jiné výrazného poklesu cen zemědělských výrobců, silného meziročního posílení kurzu koruny vůči dolaru, stále nízké dovážené inflace a pomalého růstu v zahraničí. Patrné nejsou ani vnitřní poptávkové tlaky na růst cenové hladiny.
Prognóza nadále počítá s urychlováním inflace v dalším období kvůli postupnému odeznívání uvedených exogenních vlivů. Oproti lednové situační zprávě byly v prognóze navíc zohledněny očekávané harmonizační změny nepřímých daní. Tento krok navazuje na podepsání dohody o přistoupení k EU, která harmonizaci daní předjímá. Přímé dopady úprav nepřímých daní do cenové hladiny jsou celkově odhadovány na zhruba 2,5 procentního bodu v horizontu následujících dvou let. V jejich důsledku se prognóza inflace dočasně dostává mírně nad cílový koridor ČNB. Daňové změny budou mít pravděpodobně i nepřímé dopady, vedoucí přes inflační očekávání, mzdová vyjednávání apod. Prognóza však předpokládá, že tyto dopady budou s ohledem na současnou situaci ekonomiky a výjimečný charakter změn daní výrazně utlumené.
Hospodářský růst by se letos měl ve srovnání s druhým pololetím roku 2002 mírně urychlit. Příznivě na něj budou působit relativně uvolněné měnové podmínky a s nimi související pozvolné oživení investic a čistého vývozu. Růst bude naopak tlumen pokračující nízkou konjunkturou v zahraničí. Ta by se měla během roku 2004 zlepšovat, ke zpomalení ale naopak dojde u spotřeby domácností v důsledku negativního důchodového efektu zvýšení nepřímých daní. Růst HDP tak v obou letech zřejmě zůstane pod hranicí 3 procent a míra nezaměstnanosti bude stagnovat kolem 10 procent. Absence poptávkových tlaků na inflaci bude proto pokračovat. Tato situace se začne postupně měnit až během roku 2004.
U veřejných rozpočtů dochází k přehodnocování údajů o jejich schodku za rok 2002 směrem dolů. Současně se odkládá realizace reformních kroků. Nová prognóza proto počítá s méně ambiciózní variantou fiskální konsolidace. V poslední době došlo ke zvýšení inflačních očekávání zjišťovaných výběrovým šetřením mezi domácnostmi, což by mohlo odrážet očekávané cenové dopady vstupu do EU. Prognóza však nepředpokládá, že by se tato očekávání mohla výrazněji promítnout do mzdových vyjednávání a inflačních tlaků.
S prognózou je celkově konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb v následujících měsících a jejich pozvolný růst v dalším období. Tento závěr je podmíněn informacemi dostupnými v době tvorby prognózy a přijatým předpokladem, že měnová politika nebude reagovat na primární dopady daňových změn.
Bankovní rada navázala na prezentaci situační zprávy diskusí nové prognózy, s ní souvisejících nejistot a implikací pro nastavení úrokových sazeb. Panovala shoda, že prognózované zvýšení inflace dočasně nad cílované pásmo vyvolané očekávanými změnami nepřímých daní nelze automaticky považovat za důvod ke zvyšování úrokových sazeb. Jedná se o případ spadající do institutu výjimek. Zároveň zazněl názor, že bez zahrnutí daňových změn by se současná prognóza inflace mohla nalézat pod předchozí lednovou predikcí, mimo jiné v důsledku neustále odkládaného oživení v zahraničí, poklesu rizika spojeného s cenou ropy a stagnace růstu v příštím roce. Pokud by se tedy zvyšování daní odkládalo v čase a současně se naplňovala některá desinflační rizika prognózy, bylo by legitimní nezavrhovat ani moµnosti dalšího mírného poklesu úrokových sazeb.
Velká pozornost byla věnována diskusi nepřímých efektů daňových úprav. Většina členů bankovní rady zastávala názor, že tyto dopady pravděpodobně budou omezené. V této souvislosti bylo zmíněno, že současný nízký růst cen představuje velmi příhodné podmínky pro implementaci změn daní. Jejich odkládání a kumulace do jednoho okamµiku by nebylo žádoucí a zvyšovalo by rizika sekundárních inflačních tlaků, a tím nutnosti reakce ze strany měnové politiky v budoucnosti.
Členové bankovní rady se shodli, že výrazný zdroj nejistoty představuje fiskální vývoj. Načasování a podoba konsolidace veřejných rozpočtů nejsou známy. Pokud by se reforma spoléhala spíše na zvyšování daní než na změnu struktury výdajů, znamenalo by to méně příznivou variantu pro vývoj ekonomiky i nastavení úrokových sazeb. Z hlediska růstu HDP panuje nejistota též o intenzitě oživení investic a čistého vývozu ve vazbě na určité samovolné uvolňování měnových podmínek, k němuž vede stabilita nominálního kurzu koruny a do budoucna též pokles reálných úrokových sazeb vlivem rostoucích inflačních očekávání. Nejisté zůstává i tempo oživení v zahraničí, oproti předchozím měsícům se však snížila nejistota spojená s geopolitickou situací.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2,50 %.
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Štěpánek