Od začátku loňského roku obíhá v peněženkách občanů členských zemí Evropské unie euro, až na Brity, Švédy a Dány, kteří využili svého práva ponechat si svou měnu. Řada politiků z těchto zemí by si přála brzké připojení k eurozóně. Śvédové budou o přijetí či nepřijetí eura hlasovat dokonce již letos 14. září. Jaké je ovšem rozložení sil mezi občany těchto zemí? Podívejme se, jak se měnil postoj Britů, Švédů a Dánů k euru od jeho uvedení do oběhu.
Začněme Dánskem. Dánové odmítli euro v referendu, jež se konalo 28. září 2000. Proti tenkrát hlasovalo 53%. Po roce se situace obrátila: 48% by podle průzkumů bylo pro, 46% proti. Poměrně bezproblémový start hotovostního eura naklonil váhy dále ve prospěch eura: v lednu 2002 bylo 57% Dánů pro přijetí eura. Podobně zapůsobilo zavedení eura na Švédy. Zatímco v polovině roku 2001 by pro euro hlasovalo 38%, odpůrci by získali 44%. V lednu 2002 by euro prošlo díky 51%, zatímco proti se vyjádřilo 44%. Ve Velké Británii příznivci eura nikdy neměli na vrch, ale i Britové po představení nových evropských bankovek a mincí částečně zjihli. Na začátku roku 2001 by pro euro hlasovalo 32% (proti: 61%). O rok později by euro získalo 42% hlasů a rezistence se snížila na 51%.
A jak vypadá situace po prvních narozeninách společné evropské měny? Jediný, kdo si udržel optimismus jsou Dánové. Podle průzkumu dánské centrální banky provedeného minulý měsíc by pro euro hlasovalo 64% Dánů. Tábor odpůrců se snížil na 33%. Ve Velké Británii se po vyprchání euro-euforie vrátil poměr odpůrců a příznivců eura k obvyklým hodnotám. Poslední průzkumy ukazují, že proti zavedení eura by hlasovalo 56%, pro pouze 30%. Možná proto se před dvěma týdny britský premiér Tony Blair a ministr financí Gordon Brown dohodli, že vláda neuspořádá referendum o přístupu k jednotné evropské měně do příštích parlamentních voleb. Nejpozději letos v červnu má ovšem ministerstvo financí vydat analýzu budoucnosti Británie s eurem a bez eura. Jedinou nadějí eurooptimistů na brzké rozšíření eurozóny zůstává Švédsko. Jenže Švédům se jejich koruna líbí čím dál víc a podpora zavedení eura v poslední době vytrvale klesá. Kdyby se referendum uskutečnilo již dnes, euro by dostalo pouze 34%, proti by hlasovalo 50% voličů.
Na začátku letošního roku se dokonce objevily spekulace, že by euro mohlo nahradit švýcarský frank nebo že by alespoň byla švýcarská měna tesněji svázána s eurem. Jednoznačnou tečku za podobnými spekulacemi učinil guvernér Švýcarské národní banky (SNB) Jean-Pierre Roth, když prohlásil, že Švýcarsko by nemělo z přijetí eura vůbec žádný užitek a takový krok by naopak poškodil konkurenceschopnost jeho ekonomiky. Navíc Švýcarsko by před přijetím eura muselo nejdříve vstoupit do EU, což Švýcaři ve referendu pořádaném v roce 2001 jednoznačně odmítli.
Euro nemá na růžích ustláno ani na domácí půdě. Podle evropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometer z podzimu 2002 vyslovilo podporu společné měně 71% dotázaných. O půl roku dříve byl ovšem tábor eurooptimistů o čtyři procentní body větší. Za stejné období vzrostl podíl lidí, kteří s eurem nejsou spokojeni, z 19% procent na 24%.
V nedaleké budoucnosti budou pozornost přitahovat také průzkumy podpory zavedení eura u deseti nových členů Evropské unie. Význam ovšem budou mít pouze pro žurnalisty, neboť občané ani politici nových členů nebudou mít na rozdíl od Britů, Švédů a Dánů na výběr. Podmínky vstupu do EU se změnily a nyní je přijetí eura prostě povinné.
David Marek