Po nedávné privatizaci hlavních bank v Chorvatsku zaznamenává tamní málo rozvinutý bankovní sektor mimořádný rozkvět, a to s krátkou pauzou poté, co Riječka banka na začátku roku 2002 zveřejnila, že ji několik jejích zaměstnanců připravilo o cca 100 mil. USD. To vedlo k útoku na tuto banku, masivnímu výběru depozit a oslabení důvěry v celý bankovní sektor. Situace se ale stabilizovala po vstupu Erste Bank do této banky v březnu 2002, čímž Erste zvýšila svůj tržní podíl v Chorvatsku na 10 %.
Restrukturalizace a privatizace řady banky po roce 1999 byla významným stimulem pro růst celého sektoru, v současné době dosahuje podíl bank se zahraničním vlastníkem na celkových bankovních aktivech okolo 90 %, ještě v roce 1998 to bylo pouze 7 %. Celková bankovní aktiva v posledních třech letech rostla tempem cca 20-30 % a jejich podíl na ročním HDP se z 66 % v roce 1999 vyšplhal až k nynějším necelým 90 % (vs. 94 % na Slovensku).
V návaznosti za zmiňovanou restrukturalizaci sektoru a s dynamickým rozvojem celé chorvatské ekonomiky rostl výrazně v minulých letech i objem klientských depozit a úvěru (např. v roce 2001 o 47 % resp. 23 %). Jelikož se ve střednědobém horizontu očekává obdobný vývoj ekonomiky, úvěrová expanze by měla pokračovat a význam úvěrů v ekonomice by neměl klesnout (v polovině roku 2002 se podílely úvěry 55 % na celkových aktivech bank, např. v ČR je to pouze 36 %). Také důvěra klientů a vývoj objemu depozit se postupně vzpamatovávají z loňské bankovní krize po pádu Riječka banky.
Zdroj: CNB, Patria Finance
Nebankovní finanční služby (např. podílové fondy, stavební spoření) jsou v Chorvatsku pouze málo rozvinuté ve srovnání s českým či slovenským trhem. Systém stavebního spoření byl zaveden až v roce 1998 a stavební spořitelny se podílejí na celkových aktivech bankovního sektoru pouze okolo 1 %. Podobná situace je i v oblastí podílových fondů. Největší bankovní domy začaly více sofistikované služby nabízet v rámci svých skupin teprve nedávno a v omezené míře. Potenciál ke křížovým prodejům tak zatím zůstává mizivý.
Jednou z významných charakteristik chorvatského trhu je jeho roztříštěnost a často pouze regionální působnost bank. Proto dnes obsluhuje 4,5 mil. obyvatel Chorvatska celkem 42 bank, ve srovnání s 29 na Slovensku (5,4 mil. obyvatel) a 37 bank v ČR (10,2 mil. obyvatel). Tři největší banky (Zagrebačka, Privredna a Riječka) se ale v roce 2001 podílely na celkových aktivech z 60 %, což bylo srovnatelné se současným stavem v ČR (62 %) a na Slovenksu (53 %). Konsolidace sektoru ve formě fúzí domácích bank se ale předpokládá i do budoucna, příkladem může být samotná Erste Bank, která hodlá v 2. čtvrtletí 2003 spojit zmiňovanou Riječka banku s jinou svojí dceřinou společností, Erste&Steiermarkische Bank.
Jan Hájek
Další články o Erste bank naleznete zde:
Význam nebankovních služeb zůstává pro Slovenskou spořitelnu pouze omezený
Erste Bank koupí 3,1 % podíl České pojišťovny v České spořitelně
Tržní pozice Slovenské spořitelny, dceřiné společnosti Erste Bank
Slovensko – třetí nejdůležitější trh v rámci skupiny Erste Bank
Postavení Erste Bank na rakouském bankovním trhu (2)
Zisk Erste Bank v roce 2002 předčil očekávání především díky jednorázovým výnosům
Výsledky Erste Bank za rok 2002 – Rakousko vs. střední Evropa
Postavení Erste Bank na rakouském bankovním trhu
Erste Bank a charakter rakouského bankovního sektoru