Poté, co jsme v minulých článcích porovnali rizikovost a výnosnost akcií telekomunikačních společností a bank v Čechách, v Polsku a Maďarsku, budeme se věnovat sektoru petrochemického průmyslu. Připomeňme, že sledujeme celkové riziko (tj., systematické i nesystematické) pomocí koeficientu variace (poměr směrodatné odchylky a průměrné ceny akcie; udává, jakou „část průměru“ tvoří jedna standardní odchylka). Doposud byly v uvedeném období nejrizikovější investice do českých titulů –
Českého Telecomu a
Komerční banky.
Riziko
Následující graf ukazuje vývoj historické (12ti měsíční) volatility denních uzavíracích cen jednotlivých akcií Unipetrolu, polského PKN Orlen a maďarského MOL za 12 měsíců (od února 2002 do února 2003), počítané jako koeficient variace.
Zdroj: Patria Finance, Bloomberg
Také v tomto sektoru rizikovost české společnosti převyšuje rizikovost obou zahraničních společností, a to v některých obdobích až dvojnásobně. V únoru 2002 Unipetrol začíná na hodnotě 15 %, dále se zvyšuje a od dubna 2002 do listopadu 2002 se pohybuje blízko nebo nad 20 %. Začátkem letošního roku se volatilita tohoto titulu snížila až na 10 %, stále však zůstává nejrizikovější investicí. Do září 2002 je nejméně volatilní akcie PKN Orlen, její volatilita se drží až do ledna letošního roku víceméně na úrovni 8 %, v září 2002 až do února 2003 vystřídal PKN na pozici nejméně rizikového titulu MOL. V únoru 2003 se opět pořadí mění, nejméně rizikové jsou akcie PKN (6,3 %), volatilita MOL je nepatrně vyšší ( 6,4 %).
Návratnost
Z pohledu návratnosti se ex post jako nejlepší jeví investice do Unipetrolu, který jako jediný ve sledovaném období posílil, a to o 18 % (toto posílení bylo z velké části způsobeno zrušením prvního privatizačního pokusu), akcie PKN a MOL poklesly, a to o 18 %, resp. o 4 %.
Riziko/návratnost
Unipetrol s nejvyšším výnosem a rizikovostí tak opět potvrzuje jeden ze základních předpokladů teorie ekonomie a financí – pozitivní vztah mezi požadovanou mírou návratnosti a rizikem (jinak řečeno averzi vůči riziku u většiny investorů). Opět ovšem dodejme, že pro posouzení návratnosti investice je v případě akcií období jednoho roku příliš krátké a výše uvedené tak slouží pouze pro ilustraci jednoho z možných konceptů posuzování určité investice.
Jiří Soustružník, Jitka Oppitzová