V minulém článku jsme porovnávali rizikovost a výnosnost investice do akcií největších telekomunikačních společností v ČR, Polsku a Maďarsku. Rizikovost jednotlivých titulů můžeme navzájem porovnávat pomocí charakteristiky variability – koeficientu variace, který počítáme jako poměr směrodatné odchylky a průměrné ceny akcie.
Připomeňme, že celkové riziko, měřené např. výše uvedeným způsobem, můžeme rozdělit na systematické, které investor neovlivní, a na nesystematické, které může investor minimalizovat diverzifikací portfolia.
Nyní stejným způsobem, jako v minulém článku u telekomunikací, porovnáme riziko a výnosnost bankovních titulů v těchto třech zemích.
Riziko
Následující graf ukazuje vývoj historické (12ti měsíční) volatility denních uzavíracích cen jednotlivých akcií Komerční banky, polské Pekao Bank a maďarské OTP Bank za 12 měsíců (od února 2002 do února 2003), počítané jako koeficient variace.
Zdroj: Patria Finance, Bloomberg
V únoru 2002 byla nejrizikovější akcie Bank Pekao, jejíž volatilita dosahovala 13,6 %, OTP 9,4 % a nejméně riziková byla akcie Komerční banky 9,3 %. Volatilita všech tří titulů zpočátku rostla, v dubnu 2002 se Komerční banka dostává na první místo – její rizikovost dosáhla maxima v červnu minulého roku, kdy přesáhla hranici 25 %, poté se však snižovala a do února letošního roku poklesla o více než 10 %. Stejně tak i rizikovost polské Pekao Bank a maďarské banky OTP Bank od poloviny loňského roku klesá až na hodnotu 9,9 %, resp. 6,5 % v únoru 2003, kdy volatilita Komerční banky je 14,5 %.
Výnosnost
Také co se týče výnosnosti investic, mezi bankovními tituly opět dominuje Komerční banka, jejíž akcie se za 12 měsíců od února 2002 zhodnotila o 70 %. Hluboko pod ní je výnosnost akcií OTP Bank ve výši 12 %, polská Pekao Bank oslabila o 15 %.
Riziko/výnosnost
Porovnáme-li výše uvedené rizikovosti a výnosnosti jednotlivých titulů, vidíme, že I v bankovním sektoru se potvrzuje teoretický předpoklad, že čím větší rizikovost akcie, tím větší výnosy by měla nést.
Opět ovšem dodejme, že pro posouzení návratnosti investice je v případě akcií období jednoho roku příliš krátké a výše uvedené tak slouží pouze pro ilustraci možného konceptu posuzování určité investice. Navíc je pro posouzení profilu riziko/návratnost často vhodnější použít pouze systematickou část celkového rizika.
Jiří Soustružník, Jitka Oppitzová