komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v březnu opět vydal směrem dolů a klesl o 0,1%. Meziroční inflace díky tomu setrvala na -0,4%, kde se drží již od ledna. Tentokrát za poklesem cenové hladiny stály nižší ceny masa, slevy cestovních kanceláří související s koncem zimní turistické sezóny a pokračující výprodeje oděvů. Naopak v růstu pokračovaly ceny pohonných hmot.
Ceny potravin v březnu klesly o 0,3%, když výrazněji zlevnilo vepřové a hovězí maso. Levněji se v březnu prodávaly také vejce, mléko a mléčné výrobky, máslo, chléb a mouka. Vliv těchto položek na cenový index převážil nad vzestupem cen zeleniny.
Stejně velký dopad na inflaci, jen s opačným znaménkem, měly rostoucí ceny nafty a benzínu. Pohonné hmoty zdražily v průběhu března o 1,4% především díky předchozí eskalaci cen ropy na světových burzách. Již v závěru března ovšem distributoři pohonných hmot v ČR zareagovali na snížení cen ropy a začali prodávat pohonné hmoty levněji. Dubnové cenové statistiky v této oblasti by tedy měly být příznivé.
Nejvýznamněji do březnové změny indexu spotřebitelských cen promluvily cestovní kanceláře. Po vzestupu cen zimních pobytů na horách v prosinci, lednu a únoru, přinesl březen obvyklý sezónní obrat.
Zvýšení cen plynu o necelých 8% by mělo v dubnu zmírnit meziroční deflaci. Nebýt zdržení ve zvýšení sazeb nepřímých daní, přehoupla by se v dubnu deflace zpět do inflace. Volba prezidenta, vnitřní problémy ČSSD, válka v Iráku a řešení deregulace nájemného ovšem odsunuly zvýšení daně u lihu a tabáku z dubna pravděpodobně na červenec. Před koncem roku může inflaci dále ovlivnit oznámené zrušení deseti- a dvacetihaléřových mincí. Otevřenou otázkou zůstává další vývoj cen plynu pro domácnosti a osud regulovaného nájemného. Prozatím očekáváme, že inflace ke konci roku vystoupí k 2,4%.
Očekávaný návrat inflace do cílového koridoru ČNB na začátku příštího roku je pro rozhodování o úrokových sazbách důležitější informací než aktuální deflace, proto by bylo příliš krátkozraké tvrdit, že dnešní údaje přinutí ČNB ke snížení úrokových sazeb v závěru dubna. Pokud bankovní radu ČNB k tomuto kroku něco přiměje, potom to budou především opětovné revize hospodářského růstu v Německu a eurozóně směrem dolů. V posledních dnech tento krok provedly Evropská komise, OECD i IMF.
David Marek