komentář doplněn
Míra nezaměstnanosti ke konci března klesla na 10,0% z únorových 10,2%, což je v souladu s naší predikcí i průměrným očekáváním trhu. Počet osob registrovaných na úřadech práce klesl o necelých deset tisíc na 528 tis. osob. Zásadním způsobem ovlivnilo statistiky z trhu práce zahájení náboru na práce sezónního charakteru. Březen je měsícem, kdy začnou pozvolna šplhat vzhůru průměrné denní teploty, ale také zaměstnanost. Po sezónním očištění ovšem vykázala míra nezaměstnanosti opět mírný vzestup. Podle našeho odhadu se sezónně očištěná míra nezaměstnanosti zvýšila na 9,76% z únorových 9,73% (údaj ČSÚ). Částečně se na zvýšení nezaměstnanosti podílí současný slabý hospodářský růst reflektující zhoršené podmínky na západoevropských trzích. Nicméně vliv hospodářského cyklu není uspokojivým vysvětlením. Podle našeho odhadu by po návratu české ekonomiky k tříprocentnímu růstu klesla míra nezaměstnanosti maximálně o půl procentního bodu. Za zbytkem zvýšení míry nezaměstnanosti stojí strukturální a institucionální faktory.
Pokračování negativních tendencí na trhu práce ukazuje také další zvýšení meziroční změny počtu nezaměstnaných. Zatímco letos v únoru přibylo oproti loňskému únoru 52,9 tis. nezaměstnaných, v březnu již meziroční přírůstek počtu nezaměstnaných vyšplhal na 56,5 tis. osob. Nízký zůstává i nadále počet volných pracovních míst. V březnu úřady práce nabízely 41,3 tis. pracovních pozic, tj. o 8 tis. méně než před dvanácti měsíci.
Pro státní rozpočet je důležitou informací, že v prvním čtvrtletí letošního roku bylo nezaměstnaných pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti v průměru o 19 tis. více než loni touto dobou. Na pasivní politiku zaměstnanosti tak v prvních třech měsících letošního roku padlo již 1,9 mld. Kč, zatímco loni to bylo 1,6 mld. Kč.
Slabý hospodářský růst, jež by měl i letos zaostat za svými potenciálními možnostmi a strukturální problémy by měly zvýšit průměrnou míru nezaměstnanosti z loňských 9,2% na 9,8% v letošním roce.
David Marek