Vláda a ministerstvo financí zaměstnávají v posledních dnech analytiky téměř na plný úvazek. Téměř každý den se objevují nové informace měnící scénáře budoucího vývoje veřejného dluhu. Bohužel všechny nové zprávy přináší negativní informace. O arbitrážích jako potenciálním riziku pro zadlužení našeho státu jsme již psali v příspěvku
Mezinárodní arbitráže: nové riziko veřejných financí v ČR. Zatímco v případě arbitráží šlo, až na CME, pouze o potenciální riziko, informace o změně způsobu financování výstavby dálnice D47 a včera zveřejněné auditované výsledky České konsolidační agentury představují konkrétnější budoucí zátěž veřejného dluhu.
Dálnice D47 se stala jedním z nejvíce kontroverzních témat loňského a letošního roku. To, že se vládě podařilo na poslední chvíli zrušit nevýhodný kontrakt a ušetřit daňovým poplatníkům 40 mld. Kč, alespoň doufejme, je jistě příznivou zprávou. Zároveň s tím ovšem dochází ke změně financování tohoto investičního projektu. Zatímco dříve měla být výstavba financována ze soukromých zdrojů a splácena později formou stínového mýtného vybíraného až do roku 2032, nyní musí peníze sehnat vláda, resp. ministerstvo financí. V tomto duchu již byly učiněny první kroky. Vláda přijala návrh zákona o emisi dluhopisů v maximálním objemu 47,6 mld. Kč. Pokud vydá méně dluhopisů, půjčí si zbylou částku u Evropské investiční banky. Emisní kalendář pro zmíněné dluhopisy ještě neexistuje, záměrem vlády je ovšem postavit dálnici do roku 2008. Do konce tohoto roku se tedy patrně zvýší veřejný dluh o náklady na její výstavbu. V případě financování podle původního plánu by nápor na veřejné finance byl rozložen až do roku 2032, celkové náklady však byly podstatně vyšší.
Druhou negativní zprávou je informace o ztrátě ČKA. Oproti očekávání ČKA i ministerstva financí dosáhla ztráta 79,4 mld. Kč, což je doposud nejvíce za dobu existence agentury a její předchůdkyně v podobě Konsolidační banky. Předběžné výsledky přitom hovořily pouze o ztrátě ve výši 46,8 mld. Kč. Devadesát procent ztráty ČKA tvoří rezervy k aktivům převzatým z ČSOB po bývalé IPB. Způsob financování ztrát KoB/ČKA je velmi složitým propletencem, kdy něco je hrazeno ze státního rozpočtu, sem tam vypomůže FNM a občas si ČKA uhradí pár miliard z vlastních rezervních fondů. Navíc úhrady ze státního rozpočtu jsou odsouvány na další roky podle potřeby. Dvakrát se dokonce stalo, že úhrada ztráty za určitý rok byl rozdělena do dvou let. Uhrazením 18,6 mld. Kč z letošního státního rozpočtu by měly být splaceny všechny předchozí ztráty. Loňských téměř 80 mld. Kč však stále zůstává na stole. A tím hra nekončí, neboť pro letošní rok odhadla ČKA svou ztrátu na 5,7 mld. Kč. K úhradě těchto ztrát je sice možné zapojit rezervní fondy ČKA, kde je nyní zhruba 26 mld. Kč, státní pokladnu (případně FNM) však stále čekají náklady ve výši několika desítek miliard korun.
Aby toho nebylo dost, vykazuje stále rostoucí schodky i běžné hospodaření státního rozpočtu, i když někdy se vládě podaří je ukrýt dotacemi z mimořádných příjmů (splátka ruského dluhu, prodej licencí UMTS, dotace z FNM). O tom jsme o všem psali již mnohokrát. Transformační dluhům neunikneme a financování investic zvýšením veřejného dluhu lze za určitých okolností ospravedlnit, velmi rychlý růst veřejného dluhu by ovšem mohla zbrzdit reforma veřejných rozpočtů. Bez ní se na konci tohoto desetiletí přehoupne veřejné zadlužení přes 60% HDP, což je jedno z maastrichtských kritérií. Na závěr přinášíme výhled vývoje veřejného dluhu, tentokrát ovšem v grafické podobě:
David Marek