Pilíř západoevropské ekonomiky a také odbytu českého exportního zboží se kymácí stále zřetelněji. Dnes už se v Německu nevede debata, zda národní ekonomika vzroste v letošním roce o 1,5 nebo jedno procento, ale jestli vzroste vůbec.
Loňský přírůstek HDP činil chabých 0,2 %, po jen o něco méně stydlivějších 0,6 procenta v roce 2001. Meziroční inflace byla loni v prosinci na 1,3 %, o 1,2 procentního bodu níž než o rok dříve. Míra nezaměstnanosti ve stejném období naopak stoupla z 9,3 na 9,8 procenta.
Letos v lednu německá vláda zredukovala odhad ekonomického růstu v zemi v roce 2003 z jednoho a půl na jedno procento. Teď uvnitř ní probíhá debata, kdy a v jaké míře oznámit další snížení.
Ministr financí Hans Eichel je podle listu Financial Times pro radikální snížení odhadu na 0,25 až půl procenta, ministr práce Wolfgang Clement preferuje menší redukci, aby se výrazně neoslabila již tak otřesená důvěra v národní ekonomiku. Od šesti předních německých hospodářských ústavů a ekonomů z privátní sféry přicházejí stále častěji hlasy, že letošní růst může být jen o malinko lepší než loňských 0,2 %.
Podle posledního průzkumu spotřebitelské nálady od institutu GfK, který se uskutečnil ještě před vypuknutím války v Iráku, se Němci velmi silně obávají recese a propouštění. Hlavní ukazatel podnikatelského klimatu, zpracovávaný ústavem Ifo, se v březnu snížil na hodnotu 88,1 z únorových 88,9. Ekonomové spočítali, že letošní ekonomický růst na úrovni 0,5 % by znamenal, že daňové příjmy klesnou oproti očekávání o dvě miliardy eur.
„Situace se zhoršuje v důsledku posilujícího eura,“ podotýká Světová banka k situaci v Německu ve své letošní jarní globální zprávě. „Rigidní politika EMU však nedává mnoho prostoru, aby se Německu dostalo zvláštního zacházení,“ konstatuje banka.
Ondřej Lér, ekonom a publicista