V souvislosti s proběhlou restrukturalizací elekroenergetického sektoru a očekávání dalších majetkových přesunů se do popředí zájmu ekonomické veřejnosti dostali regionální distributoři elektřiny. V minulém článku jsme se zaměřili na jejich velikost měřenou velikostí nominálních tržeb, připomeňme, že nejvyšších tržeb dosahuje Severomoravská energetika, druhá v pořadí je Jihomoravská energetika, následují Severočeská, Východočeská energetika, Pražská energetika, pak Středočeská energetická, Západočeská energetika a nejmenší tržby má Jihočeská energetika. Podívejme se nyní na jejich operační ziskovost měřenou velikostí EBITDA.
Zdroj: Distributoři, Patria Finance
I ve vývoji zisku před zdaněním, úroky a odpisy je patrné sezónní kolísání (vyšší v zimních měsících, v letních klesá). Tento zisk přitom vedle objemových prodejů ovlivňuje realizované obchodní rozpětí - je závislé na cenách dodávek spotřebitelům a na cenách nákupu elektřiny od producentů elektrické energie (které zahrnují náklady na silovou elektřinu a na služby přenosové soustavy ČEPS), dále EBITDA ovlivňují osobní náklady, rezervy a opravné položky a ostatní provozní náklady a výnosy.
Nejvyšší zisk vytvářejí Jihomoravská a Severomoravská energetika, což odpovídá velikosti jejich tržeb. Velmi prudký propad zisku v Q2 2000 u SME je způsoben tvorbou opravných položek a u VČE výrazným nárůstem osobních nákladů (téměř o 40 %), v posledním čtvrtletí 2001 zisk VČE spadl na 113 mil. Kč, což bylo ovlivněno tvorbou opravných položek a nárůstem osobních nákladů o 65 % oproti předchozímu čtvrtletí. Nižších zisků dosahují SČE, vysoký zisk vytváří Pražská energetika (v Q3 2002 dosáhla ze všech distributorů nejvyššího zisku: 544 mil. Kč), navíc v jejích výsledcích není tak výrazný rozdíl mezi zisky v letních a zimních měsících. Nejmenších zisků dosahuje Jihočeská energetika (Q3 2002 – zisk 162 mld. Kč).
Z dlouhodobějšího hlediska a z pohledu hlavních trendů je pro velikost EBITDA, vedle objemových prodejů, klíčová ziskovost tržeb na úrovni přidané hodnoty. Její vývoj u čtyř distributorů (dva s největší a dva s nejmenší marží) ukazuje za poslední dva roky následující graf.
Zdroj: Distributoři, Patria Finance
Z grafu je patrné, že rozdíly mezi jednotlivými distributory v ziskovosti tržeb jsou relativně velmi vysoké. Tato ziskovost je obecně ovlivněna průměrnou cenou, za kterou distributoři nakupují elektřinu a průměrnou cenou prodejní.
Nejnižší ziskovost mají VČE a STE, průměrná marže přidané hodnoty VČE je 15,6 % a STE 17,3 %, přičemž v letních měsících klesá k 10 % a v zimě naopak roste nad úroveň 20 %. Nejlépe jsou na tom ZČE – její marže neklesá pod 20 % a v Q1 2002 dokonce vyšplhala k 35 % (průměrná marže 25,9 %), a PRE s nejvyšší průměrnou marží 26,7 % nevykazuje tak prudké sezónní výkyvy, její ziskovost je tedy zhruba o 11 % vyšší než ziskovost VČE. Marže ostatních distributorů se pohybují mezi těmito krajními hodnotami.
Složení dodavatelů (od ČEZ, ostatních nezávislých distributorů nebo z dovozu) je evidentně jednou z příčin rozdílů mezi maržemi distributorů. Majoritu dodávek elektřiny přitom u všech distributorů představují dodávky od ČEZ. Od roku 2002 dodává ČEZ distribučním společnostem a jiným subjektům s možností volby dodavatele elektrické energie elektřinu pod obchodní značkou „Duhová energie“, přičemž jednotlivé druhy dodávek se liší cenou a časovým pásmem odběru. Právě rozdílné složení z hlediska pásem tak může být další z příčin rozdílných nákupních cen a marží. Toto složení je pak přímým odrazem složení portfolia zákazníků.
Druhým obecným faktorem, který určuje velikost uvedené marže, jsou ceny, za které distribuční společnosti elektřinu prodávají konečným spotřebitelům. Tyto prodejní ceny mohou být ovlivněny řadou faktorů v oblasti struktury spotřeby elektrické energie, např. poměrem spotřeby ve špičce a mimo ní, poměrem maloodběratelů a velkoodběratelů, poměrem vázaných a volných zákazníků. Složení portfolia zákazníků tak neovlivňuje jen nákupní ceny elektrické energie, ale samozřejmě I ceny prodejní.
S postupující liberalizací u distributorů dostává stále větší váhu to, jaký je a bude poměr elektřiny distribuované a prodané konečnému zákazníkovi k objemu elektřiny pouze distribuované. Tento poměr určuje, na jaký objem elektřiny distributor zinkasuje marži za obchod a distribuci (popř. pouze za obchod) a na jaký objem pouze za distribuci (poplatek za distribuci je přitom regulován ERÚ). Zprávy od jednotlivých účastníků na trhu přitom indikují, že zatímco přerozdělení na trhu dodávek elektrické energie konečným zákazníkům není masivní, ke znatelným posunům často dochází.
Jitka Oppitzová, Jiří Soustružník