Mohou se velké banky ubránit agresivní politice menších bank, pokud chtějí udržet vysokou návratnost investic pro své akcionáře? Není koncentrace na českém bankovním trhu příliš velká? Budou i nadále poplatky v českých bankách vyšší než v zahraničí? Uvede ČSOB své akcie na pražskou burzu?
Na takové a další otázky se ptala Patria Online v exkluzivním rozhovoru s generálním ředitelem a předsedou představenstva ČSOB Pavlem Kavánkem. Toto interview je součástí série diskusí s osobnostmi české ekonomiky na stránkách
www.patria.cz.
Patria Online: Tři největší bankovní skupiny mají na domácím trhu 64% podíl na celkových bankovních aktivech a 76% podíl na klientských vkladech. Nevypovídají tato čísla o přílišné koncentraci českého bankovního trhu? Jaký dopad to má na klienta bank?
Pavel Kavánek: Žádná z bank nemá takové postavení, aby mohla diktovat ceny. Na trhu je řada hráčů a je třeba se podívat na jejich podíl v jednotlivých obchodních profilech: retail, SME, korporátní klientela, privátní bankovnictví atd., a pak je jasněji vidět, že globální úsudek o nadměrné koncentraci českého bankovního trhu zcela neplatí. Různost tržních podílů v jednotlivých obchodních segmentech zaručuje dostatečně konkurenční prostředí. Nikdo z velkých hráčů nemá dominantní podíl, i když každý z nich je dost velký na to, aby ho nebylo možné na trhu obejít. Vedle silné vedoucí trojky v systému aktivně a i obchodně dost agresivně funguje řada bank, zahraničních i domácích, které dále prohlubují konkurenční klima. Konkurence v bankovnictví je snad nejostřejší, jaká v této zemi uvnitř odvětví vůbec existuje. Myslím, že klient má dostatečně širokou volbu. Navíc zahraniční vlastníci bank v ČR zajišťují transfer kvality a produktů, jež jsou obvyklé v zemích jejich původu. Příkladem je Asset Management ČSOB-KBC. Zřetelný a stálý vzestup kvality produktů i obsluhy a prohlubující se orientace na klienta jsou nepochybně patrné. ČSOB například má systém bonusů pro zaměstnance založen právě na nezávislých výzkumech spokojenosti klientů.
Patria Online: Menší banky se často snaží konkurovat a zvyšovat svůj tržní podíl agresivní politikou (např. mediální kampaní, nižšími cenami), která jde i na úkor jejich ziskovosti. Jak se mohou velké domácí banky bránit této politice, když jsou současně tlačeny majoritními vlastníky k vysoké návratnosti jejich investic?
Pavel Kavánek: Cenový dumping a agresivní marketing jsou neudržitelné postupy. Taková expanze je dlouhodobě neudržitelná, té se netřeba až tolik bát. Ale nepodsouvejte velkým bankám tezi, že kvůli vysoké návratnosti kapitálu obětují marketingový drive, že trh válcují svým brandem, a klienti se jen jen hrnou. Klient, zejména ten retailový, dnes chce přijít do banky jako do supermarketu. Vše najít pod jednou střechou, všechno jako v samoobsluze, kdy on sám si volí čas a místo, a navíc chce ještě vidět, že dostává slevu, bonus, dárek – nazvěme to, jak chcete. V tomto ohledu mají velké finanční skupiny výhodu v komplexnosti nabídky produktů a distribučních cest.
Patria Online: V kterých oblastech či činnostech bank (či obecně v bankovním sektoru) lze očekávat největší vliv vstupu ČR do Evropské unie?
Pavel Kavánek: Vlastní vstup do EU nepřinese žádné překvapení, daleko významnější bude později vstup do EMU, tedy přijetí eura, kdy dojde k převodu vkladů vedených v CZK do EUR a také k výměně bankovek a mincí, a kdy z dosud zahraničního platebního styku se vlastně stane domácí evropský.
Patria Online: Domácí tisk nedávno uvedl, že poplatky českých bank jsou často vyšší než v zahraničí. Lze v této oblasti předpokládat v budoucnu posun ve prospěch klientů, např. právě ve spojitosti se vstupem do EU?
Pavel Kavánek: Srovnání v tisku nereflektovalo velmi odlišnou situaci na bankovním trhu u nás a v zahraničí. Prosté srovnání ceny jednotlivých produktů není dostatečně vypovídající vzhledem k rozmanitosti kombinací služeb, které klient kupuje a také k „objemu“ nákupu jednoho průměrného klienta. Jakmile nabývají produktovém spektru, jež klienti užívají, větší váhu produkty sofistikovanější, poradenské, banky zlevňují vstupní poplatky za základní služby.
Patria Online: Evropská komise přezkoumává státní pomoc poskytnutou v minulých letech českým bankám (garance státu za špatné úvěry bank, či jejich vyvedení do konsolidační agentury). Jak se díváte na názory, že by banky měly část této pomoci vrátit, neboť její efekty trvají až do původní splatnosti úvěrů (tj. i po vstupu ČR do EU)?
Pavel Kavánek: Takové názory je nutno konfrontovat se základními principy právní jistoty a nepřezkoumatelnosti pravomocně uzavřených řízení tak, jak je zaručuje jak ústava České republiky, tak právo Evropské unie. Zmíněné přezkoumávání, tak, jak je údajně upravují určité dohody mezi ČR a Evropskou unií, jsou každopádně záležitostí státní správy České republiky a Evropské unie, práva soukromých subjektů nemohou být takovýmito procesy nijak dotčena.
Je rovněž třeba přihlížet ke specifikům smluvních vztahů, které se vážou k jednotlivým, okolnostmi i formou velice odlišným případům veřejné podpory pro bankovní sektor. Banky postupovaly při uzavírání smluv se státem, které se týkaly garancí, plně v souladu s právními předpisy ČR a v dobré víře, že ČR bude dodržovat své závazky vyplývající z uzavřených mezinárodních smluv.
Otázku, zda-li efekty veřejné podpory mají jakoukoli souvislost s trváním veřejné podpory, tak, jak je formulovaná v otázce, je obtížné zodpovědět bez konkrétního kontextu, má-li se tento názor týkat transferů aktiv některých bank na konsolidační instituce, resp. záruk za státem garantovanou výtěžnost vybraných úvěrů. Máme zato, že takovéto veřejné podpory jsou nepochybně - m.j. s ohledem na specifické uzance finančních trhů a bankovního sektoru - plně realizovány již okamžikem, kdy jsou smluvně upraveny vztahy, které takovéto veřejné podpory upravují. Bankovní praxe ukazuje, že jejich efekty jsou vesměs ihned, plně a jednorázově zohledněny v hospodaření příslušných bank.
Patria Online: Služby přímého bankovnictví pomáhají bankám snižovat provozní náklady. Jak se bude vyvíjet zájem o ně v ČR a jak moc je (či může být) tento distribuční kanál přínosný pro české banky, vezmeme-li v úvahu konzervatizmus typického českého klienta?
Pavel Kavánek: Typický klient není mimořádně konzervativní: např. služby telefonního bankovnictví ČSOB využívalo koncem roku 2001 téměř 70 tisíc klientů, ale koncem roku 2002 to již bylo 140 tisíc klientů a také dynamika růstu počtu uživatelů dalších kanálů přímého bankovnictví se pohybuje v řádu desítek. Co však vidím jako možná poněkud přehnané, alespoň prozatím, je enormní mediální důraz na internetové bankovnictví. Tady říkám pozor, nezapomínejme, že stále ještě jen 6 % českých domácností má internet. Tedy buďme připraveni, buďme dokonalí v tom, co nabízíme, ale nesnažme se předběhnout vývoj, který si v této oblasti i díky cenám techniky a připojení v ČR sám diktuje svůj čas.
Patria Online: Většina domácích bank se snaží v poslední době více orientovat na trh drobných klientů. Proč je pro banky tento segment nyní zajímavější (i ve srovnání s firemní klientelou) než tomu bylo před pár lety? Změnil se více přístup bank nebo podmínky na trhu?
Pavel Kavánek: Velké banky se orientují na všechny segmenty klientely. V poslední době došlo k rozšiřování nabídky produktů a služeb pro drobné klienty, kde byla znatelná mezera ve srovnání s vyspělými trhy v EU. Výnosy z tohoto segmentu mají významný potenciál dalšího růstu.
Patria Online: Řada bank proklamuje zájem o úvěrování malých a středně velkých firem, čemuž ale realita příliš neodpovídá. Proč zůstává tento segment popelkou mezi bankovními klienty?
Pavel Kavánek: Nemohu mluvit za konkurenci, ale ČSOB již v této oblasti značný posun učinila. V minulém roce jsme malým a středním firmám nabídli povolené přečerpání účtu do výše až 1,5 mil. Kč, jehož schválení je velmi rychlé a administrativně nenáročné. Dále jsme pro tento segment připravili nové produktové balíčky, které mají ve svém paušálním poplatku kromě řady produktů a služeb zahrnut určitý objem transakcí zdarma a firmy si zvolí balíček dle své konkrétní potřeby.
V tomto roce dokončíme zavedení nového obslužného modelu, který zahrnuje firemní bankéře pro malé a střední firmy a nabídku rozšíříme o nové jednoduché úvěrové produkty pro malé firmy, mikrofirmy a živnostníky.
Patria Online: Úvěrový registr má pomáhat bankám rozeznat dobrého a špatného klienta. Odrazilo (odrazí) se jeho zřízení ve zvýšené úvěrové aktivitě nebo nižší tvorbě opravných položek bank?
Pavel Kavánek: Lepší informace o platební morálce klientů má oba zmíněné pozitivní efekty. Navíc snižuje míru solidarity dobrých klientů s těmi, kteří neplatí. Platí to stejně u úvěrového registru firem, který spravuje ČNB, jako u Bankovního registru klientských informací pro fyzické osoby, který je organizován a vlastněn bankami.
Patria Online: ČSOB již před delší dobou indikovala možnost uvedení svých akcií na pražskou burzu. Je tato otázka stále aktuální? Kdy uvidíme akcie ČSOB na BCPP?
Pavel Kavánek: Tento záměr trvá, o realizaci však musí rozhodnout akcionáři, za které nemohu hovořit.
Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz generálnímu řediteli ČSOB Pavlovi Kavánkovi za rozhovor
Předchozí rozhovor s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou naleznete ZDE
Připravujeme: ministr financí Bohuslav Sobotka