V sérii článků hodláme představit hlavní dceřiné společnosti Unipetrolu, a to zejména z pohledu jejich finančních výsledků a jejich determinant. Přirozeně začínáme Českou rafinérskou, která je na počátku výrobní vertikály rafinérského a petrochemického odvětví u nás a která se objemem své produkce (i jejím strategickým významem) řadí mezi nejvýznamnější podniky v republice.
Česká rafinérská je největším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v České republice, kde pokrývá zhruba polovinu trhu s pohonnými hmotami, více než 90% trhu leteckých paliv, větší část trhu topných olejů a silničních asfaltů. Část své produkce vyváží do sousedních států: Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a Maďarska. Svoje výrobky dodává k dalšímu zpracování ostatním dceřiným společnostem holdingu Unipetrol.
51 % akcií České rafinérské vlastní Unipetrol, dalšími akcionáři jsou AgipPetroli, Conoco a Shell (každá společnost vlastní shodně 16 1/3 % akcií).
Následující grafy ukazují výsledky společnosti za poslední dva roky – první z nich nejdůležitější údaje výsledovky, druhý pak hlavní determinant výsledků rafinérie – rafinérské marže (rozdíl mezi cenou vstupní suroviny – ropy a mezi cenami koše rafinérských produktů):
Zdroj: Česká rafinérská, kalkulace Patria Finance
Tržby České rafinérské od Q2/2001 klesaly, ke zlepšení došlo v Q2/2002 a do konce roku 2002 čtvrtletní tržby vzrostly postupně na 11 mld. Kč. Provozní zisk byl také negativně ovlivňován nízkými rafinérskými maržemi, které byly dokonce v posledním čtvrtletí 2001 a prvním v roce 2002 záporné. Hodnotu marže vyjadřovanou v dolarech také negativně ovlivnil kurs české koruny - posílením kurzu vůči dolaru se hodnota marže při přepočtu na české koruny výrazně snížila. Dalším nepříznivým faktorem byly nižší ceny dodávek Chemopetrolu v roce 2002. Čistá ztráta tak dosáhla v roce 2002 926 mil. Kč, oproti 61 mil. Kč v předchozím roce.
Z grafů je patrné, že vývoj rafinérské marže je pro výsledky rafinérie naprosto klíčový. Její vývoj je přitom určen mnoha faktory a je velmi těžce predikovatelný. Jak bylo uvedeno, její velikost je dána cenou ropy a cenou koše rafinérských produktů – tedy zejména benzínů a nafty. Jde tedy opět o ceny komodit, které jsou určeny současným stavem/výhledem jejich nabídky a současným stavem/výhledem poptávky po nich. Klíčovou roli tak hrají např. rozhodnutí OPEC, včetně disciplíny jeho členů, strategie Ruska a jeho technické možnosti produkce a exportu, nečekané přerušení těžby (např. Venezuela), nebo možnost jejího výrazného přerušení (např. špatný vývoj války v Iráku, když by se konflikt rozšířil do regionu), využití rafinérských kapacit a možné investice/desinvestice do těchto kapacit, průběh teplot zejména v zimních obdobích, vývoj světové ekonomiky.
Jitka Oppitzová, Jiří Soustružník