V pondělí zveřejní Český statistický úřad údaje o spotřebitelských cenách za únor a ministerstvo práce a sociálních věcí informace o nezaměstnanosti ve stejném období. Naše odhady ukazují na stagnaci cenové hladiny v průběhu února, jež by měla vést k dalšímu poklesu meziroční inflace na -0,6%. Bez hnutí zůstala podle naší prognózy také míra nezaměstnanosti.
Do vývoje agregátní cenové hladiny v průběhu února promluvily čtyři základní faktory, dva směrem vzhůru (ceny pohonných hmot a ceny cestovních kanceláří) a dva směrem dolů (ceny potravin a ceny oděvů a obuvi). Co se týče cen pohonných hmot, je příčina jejich pohybu směrem vzhůru jednoznačná - rostoucí dovozní ceny ropy a ropných produktů. Vliv vysokých cen ropy sice částečně brzdí vytrvalé posilování kurzu koruny vůči dolaru a nízké marže rafinérií a distributorů pohonných hmot, přesto je zdražování benzínu a nafty nezadržitelné. Únorem trend rostoucích cen pohonných hmot patrně nekončí. Zdražování rekreačních zájezdů v únoru je snad nejpravidelnějším sezónním efektem v cenových indexech. V posledních čtyřech letech lze totéž říci o sezónních slevách oděvů a obuvi. Největší váhu, bohužel také největší volatilitu, mají ve spotřebním koši potraviny. Průběžná data o cenách vybraných potravin naznačují pokles cenové hladiny ve skupině potraviny o několik desetin procenta. Z významnějších položek v této oblasti spotřebních koše nezlevnily snad jen ovoce a zelenina. Únorová stagnace cen by tedy měla prohloubit deflaci v české ekonomice. Již duben by mohl přinést návrat, či alespoň přiblížení, k nulové inflaci (a deflaci). Důvodem bude zdražení plynu pro domácnosti ohlášené Energetickým regulačním úřadem. Otazník visí nad impulsem k růstu spotřebitelských cen v podobě zvýšení spotřebních daní u tabáku a lihu.
Prozatím nic nenasvědčuje, že by došlo k obratu v negativním vývoji na trhu práce. Mezi zprávami z jednotlivých okresů a firem převažují neutrální či negativní informace. O něco příznivější sezónní vliv na míru nezaměstnanosti než v lednu by mělo kompenzovat další zvýšení sezónně očištěné míry nezaměstnanosti o několik setin procentního bodu. Naše celoroční prognóza průměrné míry nezaměstnanosti prozatím stále ukazuje na zvýšení z 9,2% v loňském roce na 9,8% v roce letošním.
David Marek