Evropská centrální banka před několika desítkami minut snížila své úrokové sazby o 25 bazických bodů. Klíčová repo sazba klesla na 2,50% a srovnala tak krok s obdobnou sazbou ČNB.
Rozhodnutí ECB je reakcí na další zhoršení výhledu vývoje ekonomiky eurozóny. Nejčerstvěji tento názor prezentovala Evropská komise. Její dnes zveřejněná prognóza počítá s možností poklesu HDP v 1. čtvrtletí letošního roku. Přesný odhad mezikvartální změny činí -0,1 až +0,3%. Mírné zlepšení by mělo přijít ve 2. čtvrtletí, odhad zní 0,2 až 0,5%. Evropská komise ovšem zdůraznila nejistoty obestírající její prognózy v podobě případné války v Zálivu.
Prognózy přišly zároveň s prvními statistickými odhady hospodářského růstu v EU a eurozóně. Podle Eurostatu se HDP v EU i eurozóně ve 4. čtvrtletí zvýšil ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2%, což je nejmenší mezikvartální vzestup za posledních devět let a poloviční růst ve srovnání s USA. Za celý loňský rok se HDP v EU zvýšil o 0,9% (v eurozóně o 0,8%), o rok dříve dosáhl hospodářský růst 1,5% v EU a 1,4% v eurozóně. V USA se HDP loni zvýšil o 2,4% po 0,3% v roce 2001.
Snížení sazeb ECB a nepříliš příznivé prognózy Evropské komise jsou důležitým signálem pro českou ekonomiku. Není příliš pravděpodobné, že se v následujících měsících budou opakovat podobně příznivé údaje o vývozu z ČR do EU, jaké jsme mohli vidět v lednu. Nicméně guvernér ČNB Zdeněk Tůma tento týden naznačil, že případnou reakci v podobě snížení úrokových sazeb můžeme očekávat až v případě snížení sazeb ECB o 50 a více bazických bodů, které by naznačilo, že ekonomika eurozóny je na tom hůře, než jak předpokládají modely ČNB. Přistoupí-li ECB k dalšímu snížení sazeb nebo se objeví jiná indikace dalšího zhoršení výhledu hospodářského vývoje v eurozóně, může v uvolňování měnových podmínek pokračovat také ČNB.
David Marek