Ceny některých druhů ropy (americká WTI) již dosahují podobně vysokých hodnot, jako za války v Zálivu v roce 1990. Příčin růstu cen nerostných paliv je několik, od stávky ve Venezuele, přes klesající zásoby ropy po nezvykle chladné počasí na severovýchodě USA. Hlavní příčinou jsou ovšem obavy z nové války v Perském zálivu. Další stupňování napětí v podobě výhrůžek arabských zemí blokádou dodávek ropy či zvyšování pravděpodobnosti nové války v Perském zálivu, může zvýšit ceny ropy, ropných produktů a zemního plynu o dalších několik dolarů. V okamžiku zahájení vojenských operací Severomořský Brent, který nyní stojí 34,35 dolaru za barel, by asi nebylo překvapením zvýšení nad 40 dolarů za barel. První úvahy o dopadech růstu cen ropy na českou ekonomiku se budou logicky stáčet k cenám pohonných hmot, inflaci a obchodní bilanci. Jak to tedy může být?
Drahá ropa = drahý benzín, dříve či později. Přestože ceny ropy již rostou více než půl roku, výraznějšímu zdražení benzínu doposud bránil souběžný pokles marže rafinérií a distributorů pohonných hmot. V současnosti se na maloobchodní ceně benzínu Natural 95 podílí rafinérie a distribuční firmy zhruba tři koruny na litr, zatímco dlouhodobý průměr přesahuje čtyři koruny na litr. Orientační propočty ukazují, že při udržení současných nízkých marží a stabilitě kurzu koruny k dolaru by zvýšení ceny severomořského Brentu na 40 dolarů za barel vedlo k růstu ceny Naturalu na 27,10 Kč/litr. Návrat marží na dlouhodobý průměr by dále zvýšil cenu benzínu nad 28 Kč/litr. Přímý dopad takovéhoto vzestupu cen pohonných hmot na inflaci by představoval zvýšení inflace zhruba o čtyři desetiny procentního bodu. Počítat by se ovšem muselo také s nepřímými dopady, neboť většina cen zboží či služeb v sobě více či méně zahrnuje také náklady na dopravu, které úzce souvisí s cenami pohonných hmot.
Je logické, že růst cen nerostných paliv nezůstane bez odezvy v obchodní bilanci české republiky. O významu těchto surovin pro celkový vývoj obchodní bilance svědčí skutečnost, že dovoz nerostných paliv v současnosti dosahuje 8% celkového dovozu. V loňském roce, na ceny ropy a plynu poměrně příznivém, schodek v obchodu s nerostnými palivy dosáhl 64,6 mld. Kč (o 23 mld. Kč méně než v roce 2001), přičemž celková obchodní bilance dosáhla schodku 74,5 mld. Kč (o 42 mld. Kč méně než v roce 2001). Z více než poloviny se tedy na poklesu nerovnováhy v zahraničním obchodu se zbožím v loňském roce podílely ropa a plyn. Letošní rok patrně již tak příznivý nebude a podle doby, po které bude napětí kolem situace v Iráku udržovat vysoké ceny nerostných paliv, případně podle dopadu válečného konfliktu na ceny těchto komodit, se patřičně prohloubí saldo v obchodu s nerostnými palivy i celkový schodek obchodní bilance. Již lednový schodek ve skupině SITC 3 (nerostná paliva) přinesl o 1,1 mld. Kč horší údaj než před rokem. V případě eskalace napětí v Perském zálivu, případně zahájení vojenských operací, by se mohl negativní dopad na obchodní bilanci ČR počítat na desítky miliard.
David Marek