V lednu letošního roku se česká ekonomika poprvé ve své novodobé historii ponořila do deflace, tj. stavu, kdy se ceny spotřebního zboží v meziročním srovnání snižují. Kromě nízkých cen potravin a vlivu klesajících dovozních cen se o pád inflace a následnou konverzi do deflace postaraly také regulované ceny. Zboží a služby s regulovanými cenami v loňském roce podražily v průměru o 3,3% (podle ČNB), zatímco o rok dříve zdražily o 11,7%. V dubnu by to ovšem měly být právě administrativní změny, kdo zajistí návrat inflace do české ekonomiky. Dnes oznámil Energetický regulační úřad, že se cena plynu pro domácnosti v dubnu zvýší o 7,9%, čímž se vymaže říjnové zlevnění o 7,4%. Zvýšení ceny plynu by mělo inflaci popohnat o necelé dvě desetiny procentního bodu. Významnější by měly být změny sazeb spotřebních daní. V závěru ledna schválila vláda návrh ministerstva financí zvýšit sazby spotřebních daní u alkoholu a tabáku. Daň u cigaret by se měla zvýšit na 44% z ceny ze současných 40%. Daň za litr 100procentního lihu by měla činit 265 Kč místo současných 234 Kč. S použitím spotřebního koše, podle něhož je počítána cenová hladina, lze odhadnout dopad daňových změn na inflaci ve výši 0,4 procentního bodu. Dohromady nás tedy v dubnu čeká zvýšení cenové hladiny o 0,6%, i kdyby tržní ceny v průměru stagnovaly. To by měl být dostatečný impuls pro to, aby se česká ekonomika vrátila ke staré dobré inflaci a opět se začala blížit inflačnímu cíli České národní banky. Podpořit inflaci by mělo i plánované zrušení desetníků a dvacetníků. Možná bychom si mohli nechat patentovat nový nástroj hospodářské politiky k překonání deflace - vyšší nepřímé daně a zrušení drobných mincí. Japonská centrální banka dlouhodobě bojující s poklesem cenové hladiny nám jednoduchost řešení může jen bledě závidět.
David Marek, Patria Online