Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Nadnárodní konsolidace evropského bankovního trhu – střední Evropa centrem zájmu

Nadnárodní konsolidace evropského bankovního trhu – střední Evropa centrem zájmu

18.2.2003 13:07
Autor: 

V článku "Konsolidace bankovního trhu v Evropě" jsme uvedli, že tempo konsolidace bank v rámci jednotlivých států Evropy se postupně zpomaluje, a to především v posledních dvou letech ve spojitosti s ekonomickým ochlazením, které vedlo v řadě případů k nedostatku volných prostředků bank k případným akvizicím (článek naleznete ZDE). Obdobně to platí v případě přeshraniční integrace formou fúzí a akvizic v rámci Evropské unie, kde se banky uchylují k vyčkávací strategii.

Z hlediska objemu byly v poslední letech uzavřeny nejvýznamnější transakce mezi bankami v Německu, Rakousku a Finsku. Z toho pouze dvě patřily ke skutečně významným z evropského hlediska, totiž akvizice Bank Austria německou HypoVereinsbank a akvizice Norwegian Christiana Bank ze strany severské bankovní skupiny Nordea. Tyto případy indikují, že banky při akvizicích v rámci Evropy v současné době preferují expanzi na teritoriálně blízké trhy, obvykle na sousední státy, které jsou si příbuzné čí podobné z hlediska jejich kultury.

Při akvizicích v rámci Evropy se kulturní rozdíly staly mnohdy nečekaně problematickým bodem při dosahování plánovaných synergií v rámci nově vzniklé finanční instituce. Mnohdy to vedlo k postupnému odchodu jedné z původních „větví“ managementu. Banky tak přehodnotily, jak se zdá, svoji akviziční politiku v rámci hranic EU v návaznosti na tuto nedostatečnou kulturní příbuznost, ale také kvůli obvykle složitému a nákladnému utváření nové organizační struktury banky.

Jinou formou propojování bankovních trhů v rámci EU je zakládání a rozšiřování vlastních dceřiných společností či poboček v jiných státech. Na rozdíl od fúzí a akvizicí zde lze identifikovat pokračování trendu „internacionalizace“, a to především v Itálii, Španělsku, Irsku či Dánsku. Naopak je patrný útlum aktivity amerických a japonských bank prakticky ve všech státech EU včetně Velké Británie, která si z hlediska počtu poboček či dceřiných společností zahraničních bank zachovává výrazné prvenství před druhou Francií a třetím Německem. U japonských bank může jít o důsledek pokračujících problémů domácí ekonomiky, v případě bank z USA pak o důsledek konsolidace na domácím americkém trhu.

Zcela jinou kapitolou jsou akvizice za hranicemi EU, kde ani v posledních letech aktivita neklesá. Ve snaze zvýšit ziskovost a úrokové marže expandují evropské banky výrazně do střední a východní Evropy. Toho využívají především banky ze sousedních států tohoto regionu, tj. z Rakouska, Německa či Itálie (vedle nich pak z Francie a Belgie). Naopak nejmenší zájem projevují finanční ústavy z Dánska, Španělska, Lucemburska či Velké Británie. Níže uvedená tabulka uvádí pět nejvýznamnějších bank působících v tomto regionu a jejich hlavní účasti. Banky touto expanzí mj. diverzifikují svá rizika, využívají nízkou rozvinutost nových trhů a profitují ze zvyšování efektivnosti koupených bank. Na druhou stranu jsou tyto akvizice obvykle náročné z hlediska managementu a silné kapitálové pozice kupující banky. I proto je poměrně zajímavé, že do tohoto regionu neexpandovaly největší a teritoriálně nejdiverzifikovanější evropské banky.

Největšímu zájmu evropských bank se teší trhy především v ČR, Maďarsku, Polsku a Chorvatsku. Pobaltské státy jsou ve sféře zájmu především švédských bank, balkánské banky pak bývají často převzaty řeckými ústavy. Z hlediska charakteru transakcí zcela jasně převažují privatizační nákupy, které představovaly výjimečnou příležitost k okamžitému získání významného tržního podílu. Zakládání vlastních poboček a jejich organický růst byly pouze méně častou metodou pronikání na tyto trhy.

Jinými významnými oblastmi zájmu evropských bank jsou především Švýcarsko, USA, Latinská Amerika, Turecko a Čína. Zájem o švýcarský trh (především ze stany lucemburských, italských a irských bank) se prakticky výhradně soustřeďuje do oblasti privátního bankovnictví a správy majetku. Úspěchy evropských bank při pronikání na americký trh jsou smíšené, největší aktivitu zde projevuje Royal Bank of Scotland, ABN-AMRO a BNP Paribas. Brazílie je tradičně oblastí zájmu španělských ústavů, ale krize v této oblasti přispěla v posledních čtvrtletích k jejich špatným hospodářským výsledků. Přehodnocení jejich účasti v oblasti je proto pravděpodobné. Finanční krize v Turecku představuje příležitost k nákupu pro britské, francouzské a řecké banky, když turecká vláda hodlá do konce roku 2003 prodat dvě státní banky. Velké příležitosti skýtá čínský trh poté, co byla Čína přijata do WTO a kde se očekává postupné otevíraní finančních trhu vůči zahraničí. V tuto chvíli je ale jejich účast omezena pouze na zakládání joint ventures, a to pouze ve vymezených oblastech (správa majetku).

Pouze výjimečně banky používají k proniknutí na nové trhy internetové bankovnictví. Důvodem je použití přímých distribučních kanálů pouze jako doplňku k místní pobočkové síti. Na zřízení pobočky či dceřiné společnosti je obvykle vázána i možnost sjednat si služby přímého bankovnictví. Za nejvíce aktivní v této oblasti se považuje ING.

Jan Hájek, Patria Finance
(příspěvek čerpá z materiálů ECB)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data