komentář doplněn
Průmyslová produkce se v prosinci loňského roku meziročně zvýšila o 6,6% a za celý rok dosáhl nárůst produkce 4,8% po 6,8% v roce 2001. Tržby v průmyslu se v prosinci reálně zvýšily o 5,3%, produktivita práce si připsala 9,8%, zatímco zaměstnanost se za poslední rok snížila o 48,9 tis. osob.
I v prosinci pokračovala rychlá expanze produkce v gumárenství a plastikářství (+26,5%). Výroba elektrických a optických přístrojů, která po dlouhé měsíce patří k pilířům růstu průmyslové produkce, ovšem po dlouhé době zpomalila na jednociferné tempo růstu (+3,3%). Mimořádné zvýšení produkce zaznamenala těžba nerostných surovin (+15,4%) . Dařilo se také koksování a rafinérskému zpracování ropy (+12%) a textilnímu průmyslu (+9,2%).
Po dnešku máme k dispozici také celoroční pohled na český průmysl. Přes překážky, které se průmyslovým podnikům v ČR postavily loni do cesty v podobě pomalu rostoucí ekonomiky EU a téměř stagnující německé ekonomiky, razantního posílení koruny na devizovém trhu a srpnových povodní, se podařilo dosáhnout solidního zvýšení průmyslové produkce o 4,8%. Po celý rok se táhly průmyslové statistiky vzhůru především dvě odvětví: výroba elektrických a optických přístrojů a gumárenský a plastikářský průmysl. Pozitivním faktem je, že k poklesu výroby došlo pouze ve čtyřech odvětvích: kožedělném průmyslu, který je v dlouhodobém útlumu, výrobě kovů a kovodělných výrobků, těžbě energetických surovin a textilním průmyslu, který nezachránilo ani prosincové zlepšení.
Díky nadhodnoceným inflačním očekáváním při vyjednáváních o mzdách pro loňský rok došlo k výraznému zrychlení růstu reálných mezd. Po reálném zvýšení průměrné mzdy o 2,2% v roce 2000 a 1,4% v roce 2001 se loni mzdy reálně zvýšily o 4,1%. Podniky reagovaly na zhoršené vnější podmínky a příliš rychlý růst reálných mezd snížením zaměstnanosti. Počet lidí pracujících v průmyslu se v loňském roce snížil téměř o 50 tis. (propouštění v průmyslu se loni stalo hlavním zdrojem front na pracovních úřadech: celkový počet osob registrovaných úřady práce se totiž loni zvýšil o 52,5 tis.). Díky tomu se podařilo dosáhnout zvýšení produktivity práce o 6,4%, jež umožnilo snížení jednotkových mzdových nákladů o 0,4%. Udržení cenové konkurenceschopnosti, bohužel za cenu propouštění, pomohlo reálnému zvýšení růstu tržeb z vývozu průmyslové produkce o 15,7% přesto, že v loňském roce došlo k výraznému nominálnímu i reálnému zhodnocení směnného kurzu koruny.
V rámci zemí středoevropského regionu představuje loňský výkon českého průmyslu velmi slušný výsledek. Více se podařilo zvýšit objem produkce pouze na Slovenku, kde si průmysl připsal růst o 6,6%. Naopak maďarský průmysl, kde se výroba zvýšila o 2,6%, i polský průmysl s přírůstkem produkce ve výši 0,9% za svým českým protějškem výrazně zaostaly.
Pro letošní rok očekáváme podobné zvýšení průmyslové produkce jako v roce 2002. Odhad pětiprocentního zvýšení výroby je v kontextu současných informacích o stavu ekonomiky EU a prognóz postupného zlepšování odbytové situace na západoevropských trzích v druhé polovině roku spíše mírně optimistický. Faktorem prvořadé důležitosti pro vývoj průmyslového sektoru bude výsledek jednání o mzdách pro letošní rok. V řadě velkých podniků je tato otázka stále otevřena. Nadměrné mzdové požadavky nereflektující změny ve vývoji spotřebitelských a produkčních cen, by mohly vést k neúměrnému zvýšení mzdových nákladů, které by firmy musely kompenzovat dalším snížením zaměstnanosti.
David Marek, Patria Online