Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Reforma veřejných rozpočtů pod taktovkou odborů aneb nová interpretace rozpočtové reality

Reforma veřejných rozpočtů pod taktovkou odborů aneb nová interpretace rozpočtové reality

13.2.2003 14:33
Autor: 

Světová banka, domácí ekonomové, které si na pomoc přizval ministr financí, jsou ekonomičtí diletanti neschopní rozeznat pravé příčiny obrovských schodků veřejných rozpočtů v ČR. Tak nějak vyznívá poselství expertů z odborové centrály. Podle materiálu Českomoravské konfederace odborových svazů jsou příčinou problémů příliš nízké daně, a nikoli růst mandatorních výdajů.

Jedním z hlavních argumentů je pokles daňové kvóty o 4,8 procentního bodu v obchodí 1993-2002. Experti odborové centrály tedy okamžitě přichází s řešením: zvyšte daně na všechno možné, od příjmů „bohatých", přes daně z nemovitosti až po pojistné na důchodové zabezpečení. Nicméně údaje ministerstva financí hovoří o podstatně menším poklesu daňové kvóty. V roce 1993 činila konsolidovaná daňová kvóta 38,5% HDP, v loňském roce 36,6% HDP. Pokles daňové kvóty tedy rozhodně nelze označit za hlavní příčinu schodku veřejných rozpočtů přesahující v současnosti 7% HDP (bez čistých půjček). Navíc by kritika poklesu daňové kvóty měla pamatovat na to, že snížení daňové kvóty automaticky neimplikuje snížení daňových příjmů či jejich tempa. O Lafferově křivce ukazující na nelineární závislost daňových sazeb a daňových příjmů, se píše v elementárních učebnicích ekonomie. Pokud jsou daně nadměrné, povede snížení daňových sazeb ke zvýšení daňových příjmů. Navíc je potřeba vzít potaz omezení dané udržením „daňové konkurenceschopnosti“.

O tom, že daně v ČR rozhodně nejsou nijak nízké svědčí zejména zdanění práce. Daňové sazby sice v ČR na první pohled vypadají přiměřené, jenže existuje navíc skryté zdanění práce v podobě pojistného placeného firmami. Pokud sečteme všechny náklady na pracovní sílu vychází nám, že ČR patří mezi relativně dosti drahé země. Stát získá z každé koruny 35-56% (v závislosti na výši mzdy, tj. daňové sazby, a výši odpočitatelných položek) z firmou vynaložených nákladů na pracovní sílu. U minimální mzdy získá stát z každé koruny vynaložené na pracovní sílu 35 haléřů, u průměrné mzdy zhruba 38-43 haléřů (v závislosti na výši uplatněných odpočitatelných položek) a u nejvyšších mezd je již celkové zdanění práce více než padesátiprocentní (maximum se blíží 56%). Celkové daňové zatížení práce v ČR patří mezi nejvyšší nejen mezi zeměmi střední a východní Evropy, ale je vysoké také při porovnání se zeměmi EU. Předchozí řádky vyvrací také další výtku odborových ekonomických expertů, a to vychýlení daňové soustavy ve prospěch daní nepřímých. Přímé daně jsou zkrátka vysoké, takže kritizované vychýlení je spíše posunem k žádoucímu stavu. V této souvislosti vstupuje do hry ještě jeden argument, a tím je harmonizace českých sazeb nepřímých daní k minimálním sazbám v EU.

Odbory dále ve své kritice interpretace příčin rozpočtových schodků uvádí, že vnitřní „bilance“systému sociálního pojištění je v zásadě vyrovnaná, a že výdaje na systémy sociální ochrany ve vztahu k HDP dlouhodobě stagnují. Na základě těchto závěrů například žádají zvýšení dávek v nezaměstnanosti. Jak je ovšem možné, že se podíl transferů domácnostem a neziskovým organizacím od roku 1993 neustále zvyšuje? Podle oficiálních údajů z ministerstva financí dosahovaly tyto transfery 16,6% HDP, loni již 20,3% HDP. V rámci těchto transferů jsou sice dominantním faktorem jejich růstu důchody, nelze ovšem tvrdit, že ostatní transfery sociálního charakteru stagnují. Dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky a podpory v nezaměstnanosti se zvýšily z 4,2% HDP v roce 1998 na 5,1% HDP v roce 2002. „Vyrovnanost“ systému sociální ochrany dokládají následující údaje představující rozdíl mezi vybraným pojistným na sociální zabezpečení a vyplacenými důchody, sociálními dávkami a podobnými transfery obyvatelstvu:

	1993: -22,4 mld. Kč
	1996: -29,4 mld. Kč
	1999: -67,2 mld. Kč
	2002: -86,9 mld. Kč

Tolik jen k zásadním bodům postoje odborů k příčinám současné fiskální situace a reformě navržené ministerstvem financí. Dokument ČMKOS týkající se tohoto tématu obsahuje řadu dalších „zvláštností“, jako například vyjádření, že česká ekonomika neroste (zvýšení HDP za 1.-3. čtvrtletí 2002 o 2,5% asi experti odborové centrály nepovažují za růst), či bagatelizace rostoucí zadluženosti státu, těmi se však nestojí za to zabývat. Jestli se má česká ekonomika v současnosti něčeho obávat, pak je to zejména úsilí odborů promluvit do reformy veřejných rozpočtů.

David Marek, Patria Online


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data