následuje úplné znění tiskové zprávy MF
S poskytnutím záruky za úvěr společnosti SAZKA Ministerstvo financí nesouhlasí z následujících důvodů:
- požadovaná státní záruka je z hlediska státního rozpočtu vysoce riziková. Přestože není nikde vyslovena požadovaná výše záruky, z vyčíslených investičních nákladů lze vyvodit, že může být vyšší než 6 mld. Kč. Při známém stavu deficitního financování by byl dopad při realizaci této státní záruky na rozpočet značný.
- pokud by stát blokoval jako jištění své záruky odvedený výtěžek Sazky, který je však určen na veřejně prospěšné účely, bylo by nutné, aby stát chybějící prostředky „na tyto účely“ hradil z jiných svých zdrojů;
- nebylo nikde jasně řečeno v jaké výši a čase by měl být garantovaný úvěr poskytnut, ani celkové náklady stavby nejsou v různých materiálech uváděny stejnými částkami;
- SAZKA sama odmítá přistoupit na placení dluhů cizího subjektu s komentářem, že podpis kupní smlouvy by byl jen stěží chápán jako postup s péčí řádného hospodáře, totéž však musí mít na zřeteli při svém rozhodování i stát;
- rizikem je i případ, kdy bude záruka poskytnuta a přesto se hala v termínu pro MS nedostaví;
- nabízené zajištění úvěru akciemi ve výši 150 % požadovaného úvěru je možné nabídnout rovněž financujícím bankám;
- problém vidíme i v tom, že investorem haly má být a.s. BESTSPORT, konečným vlastníkem Haly SAZKA má být Občanské sdružení Hala SAZKA a bude plátcem splátek cizích zdrojů včetně úroků, avšak příjemcem cizích zdrojů má být SAZKA a.s., BESTSPORT a.s. pak bude generálním nájemcem a správcem Haly SAZKA;
- investor nesprávně předpokládá, že cesta poskytnutí státní záruky je rychlá a práce na stavbě mohou bez přerušení dále pokračovat - časová rovina mechanismu poskytnutí státní záruky je v rovině několika měsíců. Bez účinné státní záruky zřejmě banky úvěr v předstihu neposkytnou, neboť by samy riziko, že Parlament návrh zákona o státní záruce předložený vládou neschválí;
- v materiálu, který vypracoval zmocněnec Karel Hrdý pro jednání vlády, je dokonce uvedeno konstatování: „financování výstavby a provozu sportovní haly je postaveno na principu korporátního financování“, nejde tedy o financování projektové. Z tohoto důvodu je irelevantní zkoumat, zda je výstavba sportovní haly projektem návratným nebo nikoli.