Bankovní rada ČNB se na dnešním zasedání překvapivě rozhodla snížit klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů, dvoutýdenní repo sazba tak klesla na 2,50%, což představuje nejnižší hodnotu v novodobé historii české ekonomiky. Repo sazba ČNB je nyní opět o 25 bazických bodů nižší než klíčová sazba ECB.
Obvyklým vysvětlením při snížení úrokových sazeb by bylo snížení prognóz inflace, hospodářského růstu, případně obojího. Jenže ČNB zároveň se snížením úrokových sazeb všechny prognózy zvýšila. Předchozí prognóza na rok dopředu (tehdy to byla prognóza na říjen 2003) činila 1,5-2,9%. Nyní jednoletý výhled počítá s inflací v rozmezí 1,6-3,0%. Prognóza na rok a půl dopředu před třemi měsíci činila 1,7-3,1% (tj. pro březen 2004), nová projekce na rok a půl dopředu (tj. na červen 2004) je 2,0-3,4%. Situaci komplikuje fakt, že tyto prognózy jsou nepodmíněné, což znamená, že by v sobě již měly zahrnovat efekt změny úrokových sazeb. Automaticky ovšem vyvstává otázka, proč ČNB nesnížila úrokové sazby razantněji na konci října, když tehdejší nepodmíněné prognózy byly ještě nižší než současné nepodmíněné prognózy? Většina finančního trhu se po kratší či delší době přizpůsobila dosavadnímu chování centrální banky. Dnešním rozhodnutím je tedy zaskočena.
Polemiku by navíc bylo možné vést s výší inflačních prognóz. Pokud do prognózy inflace zahrneme změny regulovaných cen očekávané ministerstvem financí (kdo jiný by je měl odhadovat lépe), bude naplnění prognózy ČNB pro leden 2004 poměrně obtížné. Ale každý má právo na svůj názor.
K úvahám o nekonzistenci měnové politiky může svádět snížení úrokových sazeb v kontrastu se zvýšením odhadu růstu ekonomiky. Prognóza růstu HDP pro letošní rok byla zvýšena z předchozích 1,1-2,6% na 2,2-3,5%. Změna prognózy tedy rozhodně není zanedbatelná. Odhad na příští rok zní 2,5-4,5%. ČNB tedy očekává zrychlení hospodářského růstu a přesto snižuje sazby?
Vysvětlení dnešního kroku může spočívat v menších obavách ČNB z vnější nerovnováhy české ekonomiky, na kterou poukázala nedávná revize dat o zahraničním obchodu. Zároveň ČNB musela přehodnotit vliv růstu domácí poptávky na inflaci. Jinak by nebylo možné vysvětlit, proč nepostupovala ČNB razantněji již v říjnu. Pochopení dnešního kroku ČNB by také pomohlo, kdyby centrální banka více odkryla karty. To, že při rozhodování o úrokových sazbách pracuje s porovnáním inflačních prognóz (na 12 a 18 měsíců dopředu) a cílového koridoru, již víme. Ale jak ovlivňuje prognóza hospodářského růstu rozhodování o sazbách? Podle modelů, na nichž je založeno cílování inflace, vstupuje do rozhodování o sazbách i rozdíl mezi hospodářským růstem a jeho potenciálem (mezera výstupu), i když by centrální banka striktně cílovala inflaci. Zajímá ČNB mezera výstupu za měsíc, čtvrtletí, půlrok? Nebo snad vychází z aktuální situace? Dnešní krok napovídá tomu, že ČNB pravděpodobně vychází z aktuálního rozdílu mezi růstem české ekonomiky a jejím potenciálním růstem. Otázkou je rychlost transmise od nižších úrokových sazeb přes finanční sektor k reálným změnám v ekonomice. Až tato transmise proběhne, neporoste už ekonomika dostatečným tempem i bez tohoto impulsu? Pokud by to mělo být v druhé polovině letošního roku, samy prognózy ČNB říkají, že ano.
Již podruhé v průběhu měsíce zastihla ekonomy v českých krajích revize. Zatímco ta první se týkala statistických dat, ta dnešní se týká revize předpokládaného způsobu rozhodování o úrokových sazbách. To že ČNB zaskočila většinu finančního trhu znamená, že měnová politika ČNB stále ještě není dostatečně transparentní.
David Marek, Patria Online