Český statistický úřad dnes oznámil, že od července, kdy vstoupila v platnost novela celního zákona č. 1/2002 Sb, započítával chybně údaje o vývozu po aktivním zušlechtění. V lednu se na statistickém úřadu probudili a mávnutím kouzelného proutku smazali z loňského schodku obchodní bilance téměř 40 mld. Kč. Schodek v zahraničním obchodu tak po jedenácti měsících loňského roku nečiní 94,2 mld. Kč, jak se ČSÚ do dneška domníval, ale pouze 55,5 mld. Kč. Logicky nás tedy také čekají výrazné revize platební bilance a hrubého domácího produktu za 3. čtvrtletí. ČNB, vládu a analytiky navíc čeká revize jejich pohledu na stav české ekonomiky v nedávné minulosti a přítomnosti.
Zahraniční obchod se zbožím je součástí běžného účtu platební bilance. Vývoz a dovoz zboží jsou dokonce objemově nejvýznamnější položky této části platební bilance, revize ČSÚ jí tedy výrazně pozmění. Podle dosavadních údajů se schodek běžného účtu ve 3. čtvrtletí loňského roku prohloubil na historicky nejvyšší kvartální hodnotu 50,9 mld. Kč, tj. 9,0% HDP. Samotný obchodní deficit dosáhl 36,3 mld. Kč, tj. 6,4% HDP, po 28,8 mld. Kč o rok dříve. Po zohlednění dnešní revize by mělo saldo běžného účtu ve 3. čtvrtletí činit pouze 34,4 mld. Kč, tj. 6,1% HDP, schodek obchodní bilance 19,9 mld. Kč (3,5% HDP). Meziročně tedy nedošlo ke zvýšení salda zahraničního obchodu, ale naopak ke snížení. Dnešní revize přináší nejen kvantitativní změny, ale také kvalitativní posun hodnocení vnějších ekonomických vztahů.
Snad ještě závažnější je z tohoto pohledu pravděpodobný dopad revize dat o zahraničním obchodu na údaj o hrubém domácím produktu. ČSÚ již oznámil revizi HDP na 23. ledna. Zde bude důležité, zda se revize zahraničního obchodu promítne do národních účtů v plné výši, nebo zda nedoúčtování v zahraničním obchodu bylo kompenzováno v rámci jiné položky národních účtů. Podle našich předběžných propočtů bude v případě plného zahrnutí revize obchodní bilance vliv na HDP velmi významný. Dosavadní údaje hovoří o tom, že se saldo čistého vývozu ve stálých cenách roku 1995 ve 3. čtvrtletí prohloubilo na 52,4 mld. Kč z 31,2 mld. Kč o rok dříve. Naše předběžné propočty ukazují, že by dnešní revize měla saldo z loňského 3. čtvrtletí snížit na 44,2 mld. Kč (ve stálých cenách). Negativní příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by se snížil z -5,6 procentního bodu na -3,4 procentního bodu. Teď si již snadno sami dopočítáte, že meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí by mohl být zvýšen až na 3,7% z dosud uváděných 1,5%. Česká ekonomika by podle těchto propočtů ve 3. čtvrtletí nezpomalila tempo svého růstu z 1,9% ve 2. čtvrtletí, ale naopak zrychlila. Stejně jako se to podařilo Slovensku a Maďarsku.
Mnoho ekonomů, vládních, bankovních i nezávislých, dnes asi skřípe zuby. Veškeré dolaďování projekčních modelů a snaha o analýzu zahraničního obchodu přišla vniveč. Mnohé závěry analýz jsou dnešní revizí negovány. Trhy byly téměř půl roku mateny kvalitativně zcela odlišnými údaji. Až dosud bylo prohlubování vnější nerovnováhy jednou z příčin obav devizového trhu, jež vyústily v oslabování kurzu koruny. Korekce kurzu, jež velmi rychle následovala dnešní revizi, úvahy o determinaci kurzu tímto faktorem potvrdila. Koruna od dnešního zahájení aktivity na devizovém trhu posílila vůči euru o 40 haléřů z 31,85 CZK/EUR na 31,45 CZK/EUR.
Tím ovšem výčet negativních dopadů „matení“ nekončí. Data z ČSÚ musí využívat také autority hospodářské politiky, vláda a centrální banka. Co se týče vládou řízené fiskální politiky, ta již dávno neaspiruje na stabilizaci české ekonomiky. Pro centrální banku jsou ovšem údaje o hospodářském růstu informací nejvyššího významu. Při rozhodování o nastavení parametrů měnové politiky je relace mezi růstem ekonomiky a jejím potenciálem jedním z klíčových parametrů. Nedávná rozhodování o úrokových sazbách, a očekávání finančních trhů o budoucím vývoji úrokových sazeb, tak byla založena na špatných informacích. Měnová politika je sice v rámci strategie cílování inflace opřena o relaci prognóz inflace a hospodářského růstu s jejich požadovanými hodnotami, jenže současný vývoj částečně determinuje pohled do budoucnosti. Pokud česká ekonomika dokázala zrychlit hospodářský růst i při pokračování nevýrazného výkonu hospodářství EU a při předchozím velmi výrazném posílení kurzu koruny vůči všem hlavním světovým měnám, proč by nemohla odolávat i nadále?
Každý podobně rozsáhlý zpětný zásah do statistiky zvyšuje zejména nejistotu ohledně dosavadní interpretace vývoje ekonomiky a přesnosti projekčních modelů. ČNB, ministerstvo financí, bankovní i nebankovní analytiky nyní čeká mnoho práce, aby opět získali důvěru ve svou práci. O znovuzískání důvěry ovšem bude muset usilovat také ČSÚ.
David Marek, Patria Online