komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v prosinci zvýšily o 0,2% a meziroční míra inflace se tak odpoutala od historického minima (0,5%), jehož dosáhla v listopadu a zvýšila se na 0,6%. Podle očekávání se na vzestupu celkové cenové hladiny podílely zejména cen potravin. Opačným způsobem ovlivnilo inflaci doznívání klesajícího trendu cen pohonných hmot.
Potraviny v prosinci v průměru podražily o 1,1% a zastavil se tak deset měsíců trvající pád cen potravin. Nákladové faktory a rostoucí dovoz, jež stály za předchozím poklesem cen potravin, totiž v prosinci zastínil sezónní vzestup cen. Prosinec přinesl výrazně vyšší ceny brambor, zeleniny (+14,0%) a ovoce (18,4%). V poklesu cen naopak pokračovaly všechny druhu masa a masné výrobky.
Směrem vzhůru se pohnuly také ceny v oddílu rekreace a kultura, a to zásluhou obvyklého mírného zvyšování cen cestovními kancelářemi na začátku zimní turistické sezóny.
Vcelku výrazně, o 1,0% se snížily ceny v oddílu pošty a telekomunikace. Vzhledem k tomu, že se neměnily ceny poštovních služeb, je nutné hledat vysvětlení u telekomunikačních služeb, patrně u služeb operátorů sítí mobilních telefonů.
V českých a moravských zemích se navíc pomalu ustavuje cyklus výprodejů a slev cen odívání. Již třetí rok v řadě se v prosinci zlevňují oděvy a obuv. Tentokrát se ceny odlehčily o 0,3%.
Opačným směrem se vydaly ceny pohonných hmot, kde v průběhu prosince dozníval klesající trend z předchozích dvou měsíců. Pokles ceny ropy v průběhu podzimu, posílení koruny vůči dolaru a nízké marže rafinérií a distributorů byly hlavní příčinou příznivého vývoje cen benzínu a nafty v posledním čtvrtletí loňského roku. Současný vývoj již ovšem není tak příznivý. Nicméně zdražení benzínu na konci prosince neovlivnilo prosincovou inflaci, neboť statistické šetření bylo uzavřeno dříve.
Vzhledem k tomu, že po dnešku máme údaje za celý loňský rok, podívejme se na krátké zhodnocení. Nejvíce peněženkám českých domácností odlehčil pokles cen potravin, jež v průběhu loňského roku klesly o 5,4%. Vzhledem k tomu, že výdaje za potraviny představují zhruba třetinu celkových výdajů domácností, jedná se o poměrně výraznou úsporu. Oděvy a obuv za rok zlevnily o 4,0%. Mírně se ještě snížily ceny bytového vybavení a potřeb do domácnosti (-0,6%). V ostatních skupinách spotřebitelského koše se ceny zvýšily. Nejvýrazněji u bydlení (4,5%), kde jedinou výjimkou je levnější plyn pro domácnosti.
Inflace se i přes mírné zvýšení pohybuje ne extrémně nízké úrovni. Vzhledem k nižšímu rozsahu změn regulovaných cen v lednu letošního roku nás patrně čeká další pokles inflace. Rostoucí ceny benzínu a nafty by ovšem měly zabránit zvratu inflace k deflaci. V průběhu příštího roku očekáváme návrat inflace do intervalu 2-3%. Důležité bude, zda vláda prosadí změny sazeb spotřebních daní u tabákových výrobků a lihovin. Naše prognóza na konec letošního roku, počítající se zvýšením daňových sazeb, činí 3,0%. Inflace by se tedy měla vrátit do koridoru představujícího inflační cíl ČNB. Vzhledem k této skutečnosti, uklidnění vývoje na devizovém trhu, rychlému růstu reálných mezd, spotřeby domácností a zvýšení vnější nerovnováhy, neočekáváme, že by ČNB pokračovala ve snižování úrokových sazeb.
David Marek, hlavní ekonom Patria Online