Prezident USA George Bush by dnes měl představit svůj desetiletý plán na podporu růstu americké ekonomiky. Součástí "balíčku" by mělo být úplné zrušení daně z dividend, postupné snižování daně z příjmu a zvýšení odpisů na děti u daně z příjmu. Návrh také obsahuje rychlé odpisy investic pro firmy a výhodnější daně pro rodiny s dětmi. Celkem by měl plán Bushovy administrativy do ekonomiky přinést zhruba 670 mld. USD v průběhu deseti let. Daňoví poplatníci by měli v průměru letos ušetřit přes 1 tis. dolarů. Dále Bushova administrativa navrhuje prodloužit dobu pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti, čímž by nejen posílila kupní sílu nezaměstnaných, ale také zvýšila průchodnost stimulačního balíčku u opozičních politiků.
Balíček Bushovy administrativy patrně nezůstane bez odezvy v hospodářském růstu, a protože jsou Spojené státy největším světovým dovozcem, měl by pomoci i obchodním partnerům USA, tj. i EU. Nicméně část impulzu v podobě snížení federálních daní by mohlo kompenzovat zvyšování daní na úrovni jednotlivých států unie. Je ovšem třeba připomenout, že stav americké ekonomiky není nijak špatný. Od čtvrtého čtvrtletí 2001 tempo růstu americké ekonomiky neustále zrychlovalo a poslední data z třetího kvartálu 2002 hovoří o meziročním růstu HDP o 3,3%, což je hodnota blízká dlouhodobému průměrnému růstu americké ekonomiky. Na rozdíl od ČR, Německa či Francie si USA mohou dovolit fiskální stimulaci hospodářského růstu. V roce 1998 se federální rozpočet vynořil z deficitů (poprvé od roku 1960) po úspěšné terapii Clintonova kabinetu. Zatímco klíčové ekonomiky Evropské unie období příznivého hospodářského růstu k nápravě fiskální situace nevyužily, Spojeným státům se během druhé poloviny devadesátých let podařilo skoncovat s deficitním hospodařením.
Hospodářství EU bude ze zlepšeni exportních možností sice profitovat, nicméně kořeny problémů ekonomiky EU tkví jinde a pro výraznější zvýšení hospodářského růstu bude zapotřebí obnovení růstu investic v Evropě. Z dlouhodobého pohledu se EU bude muset vypořádat se špatně fungujícím trhem práce, nadměrnou státní regulací a zaostáváním v technologickém pokroku.
Co se týče české ekonomiky, lze zjednodušeně říci, že cokoli pomůže růstu poptávky v eurozóně a zejména v Německu, pomůže i české ekonomice skrze možnost zvýšení vývozu.
Snížení daňových sazeb se může ve výkonnosti americké ekonomiky projevit se zpožděním několika čtvrtletí. Do Evropy a ČR by tak pozitivní dopady tohoto opatření mohly dorazit s poměrně výrazným zpožděním. Pravděpodobně později, než je očekáváno oživení ekonomiky EU, tj. na konci letošního roku.
David Marek, Patria Online