Podle předběžných údajů ministerstva financí hospodařila státní pokladna v loňském roce se schodkem 45,7 mld. Kč, což je o půl miliardy méně než bylo původně schváleno Poslaneckou sněmovnou (v průběhu roku byl rozpočet dodatečně upraven a jeho schodek měl dosáhnout 62,3 mld. Kč). Podle našeho odhadu představuje tento schodek zhruba 2% hrubého domácího produktu. Klíčem k překvapivě příznivému stavu rozpočtu na konci loňského roku je zvýšení daňových výnosů. Celkové příjmy státního rozpočtu (705 mld. Kč) překročily předpokládanou úroveň o 11,6 mld. Kč. Pohled na detailní data ovšem ukazuje, že se podařilo překročit plán pouze u daně z příjmu právnických osob. Z tohoto zdroje připlynulo do státní pokladny o 20 mld. Kč více než ministerstvo financí očekávalo. Proč došlo k tak výraznému zvýšení těchto daňových příjmů, i když se české ekonomice nijak závratně nedařilo? Jedním z vysvětlení může být snižování možností využívat daňového štítu. Po několika letech, kdy se ekonomice poměrně dařilo, je takový vývoj celkem logický. Dalším z vysvětlení může být snížení investiční aktivity firem. V roce 2000 a 2001 se v české ekonomice poměrně masivně investovalo, jak ukazují údaje o hrubé tvorbě fixního kapitálu. Loni se však investiční aktivita vrátila k bodu mrazu. Nižší investice snižují náklady firem, čímž se zvyšuje jejich zisk a tedy i odvody daně z příjmu právnických osob. Pro státní pokladnu je to dobře, pro budoucí vývoj české ekonomiky nikoli. Ostatní daňové příjmy naopak za předpoklady schváleného rozpočtu zaostaly. U DPH dosáhl výpadek 4,4 mld. Kč, u spotřebních daní 2,1 mld. Kč, u daní z příjmu fyzických osob 2,0 mld. Kč. Naplnit plánované příjmy se nepodařilo ani u pojistného na sociální zabezpečení, kde bylo vybráno o 0,7 mld. Kč méně.
Ke snížení schodku státního rozpočtu přispěl také pokles úrokových sazeb, jež vedl k mimořádnému příjmu v podobě vyšších prémií z emisí státních dluhopisů. Touto cestou připlynulo do státního rozpočtu 8,1 mld. Kč. Nižší úrokové sazby pomohly také straně výdajů státního rozpočtu, kde náklady na obsluhu státního dluhu byly o 3,1 mld. Kč nižší než se předpokládalo.
Údaje o státním rozpočtu potvrzují neudržitelnost současného důchodového systému. Saldo důchodového účtu za loňský rok činí 19,7 mld. Kč. Státní rozpočet dále zatížil nepříznivý vývoj na trhu práce. S rostoucí nezaměstnaností se zvýšily výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti a překročily předpokládanou úroveň o 6,2 mld. Kč.
Na první pohled jsou údaje o státním rozpočtu pro vládu lichotivé. Podařilo se nepřekročit plánovaný schodek, i když současné vládě spadl do letošní rozpočtu dluh v podobě úhrady části ztráty KoB z roku 1999 (12 mld. Kč), jež měly být zaplaceny z rozpočtu v roce 2001. Státní rozpočet odolal i ničivým povodním. Z centrálního rozpočtu byly ovšem na povodně vyhrazeny pouze 3 mld. Kč. Za připomenutí ovšem stojí zapojení mimořádných příjmů k financování státního rozpočtu. Z deblokace ruského dluhu státní rozpočet získal 17,2 mld. Kč, z privatizace 20,6 mld. Kč. Bez těchto příjmů by schodek státního rozpočtu činil 83,5 mld. Kč (3,7% HDP) místo 45,7 mld. Kč (2,0% HDP).
Celkový schodek veřejných rozpočtů za loňský rok se bude pravděpodobně pohybovat blízko 3% HDP, bez příjmů z privatizace by ovšem atakoval hranici 200 mld. Kč (9,0% HDP). Veřejný dluh se pravděpodobně zvýší na 21% HDP z 18,7% na konci roku 2001.
David Marek, Patria Online