Na obchodování evropských burz je v posledních několika dnech patrné, že zoufale hledají důvody jak pro růst, tak také pro pokles. Aktivita investorů je obecně poměrně nízká, velká část obchodování je poplatná rebalancování fondů ve vztahu ke změnám indexů jako MSCI nebo STOXX. Část investorů (především hedge fondů) již podle některých zdrojů dokonce uzavřela své obchodní knihy a do konce roku bude obchodovat pouze výjimečně.
Jaké jsou důvody tohoto stavu ? Ekonomická situace firem se příliš nezměnila a výhled na toto, resp. příští čtvrtletí je nejasný. Atraktivita akcií ve vztahu k dluhopisům se sice zvýšila, ale rizika zde přetrvávající jsou stále velmi špatně kvantifikovatelná a především zajistitelná. Spotřebitel, ať už v Evropě nebo ve Spojených státech, vykazuje všechny známky preference k úsporám, spíše než ke spotřebě a zpomaluje již tak křehké oživení. "Revoluce" ve smyslu rozšíření akciových investic mezi evropskými retailovými investory se díky propadům v posledních dvou letech odkládá.
To vše nepochybně vede k tomu, že
"průměrný" insitucionální investor tápe - nezáleží tolik na tom, co je veřejně prezentováno v médiích, faktem je ,že nikdo si svojí investiční strategií není jistý. V okamžiku, kdy hlavní evropské indexy dosahovaly v první polovině října svých minimální hodnot, investorská veřejnost hovořila o "konci světa" a scénáři, ve kterém budou tato dna násobně prolomena. V okamžiku, kdy indexy cca za měsíc posílily o 15-20% (tažené, resp. tlačené především spekulativními nákupy a přehnanými hotovostními pozicemi jednotlivých fondů) se rétorika prudce obrátila a všichni začali hovořit o velmi dobrých výsledcích třetího čtvrtletí nebo o fundamentální podhodnocenosti akcií. Na vrcholu tohoto krátkodobého vzestupu si opět trh uvědomil, že se vlastně fundamentálně zase tolik nezměnilo a trhy začaly oslabovat.
Co toto může indikovat ? Jednak fakt, že investoři jsou obecně zainvestovaní buďto velmi defenzivně, nebo velmi málo. V okamžiku růstu trhů bylo patrné, jak tento růst investory překvapil, mnoho z nich tímto vývojem nebylo právě nadšeno. Indexy jsou na roční bázi cca 10-30%, do konce roku 2002 zbývají efektivně 2 nebo 3 obchodní týdny a jakákoliv šance na vylepšení výnosu portoflií by byla vítaná. Pokud by ji portoflio manažer "propásl", jistě by mu to jeho podílníci vyčetli. Je proto velmi dobře možné, že právě přetlak likvidity může v konečném důsledku vést k razantnímu posílení trhů před koncem roku.
Makroekonomická situace většiny světových ekonomik není sice nijak růžová, nicméně nízké úrokové sazby, volný pohyb kapitálu a zlepšená informační politika a disciplína firem dává dobré základy budoucímu růstu. Geopolitická rizika zde sice stále hrají roli, ale trhy mají obecně velmi krátkou paměť a citlivost investorů vůči těmto vlivům po jistém čase otupuje.
Nejhorší, co by se trhům mohlo přihodit by byl
dlouhodobý nezájem investorů a nízká volatilita, společně s nejasným trendem. To je právě jeden z hlavních důvodů nejistoty a zmatku velké většiny investorů - jak říkají někteří obchodníci, ať trh roste nebo klesá, hlavně ať se to děje rychle, důrazně a ve velkém měřítku. Největší pohromou je absence zpráv, nízké objemy a apatie.
Ostatně - index DJ STOXX50 dnes končí obchodování o "plných" 0.3% níže.
Petr Žabža