Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Rozpočtová politika opět na pranýři aneb kritika MMF přitvrzuje

Rozpočtová politika opět na pranýři aneb kritika MMF přitvrzuje

20.11.2002 16:18
Autor: 

Včera zveřejnil Mezinárodní měnový fond předběžnou zprávu ze své letošní mise v České republice zaměřené na fiskální situaci. Zpráva MMF je hutný materiál bez zbytečné omáčky. V 11 bodech je nastíněn tak černý scénář do budoucnosti, jaký si doposud žádná významná instituce netroufla vytvořit. V následujících řádcích jsou shrnuty hlavní body materiálu MMF:

* Problém veřejných rozpočtů v ČR je strukturálního charakteru.

* Veřejné finance jsou čím dál tím více fragmentovány existencí mimorozpočtových finančních institucí a reformou veřejnou správy, což podporuje další vzestup výdajů.

* Vláda a parlament pro řešení problému rostoucích schodků udělaly velmi málo. Jednou z příčin je prozatimní jednoduchost financování vládního dluhu. To souvisí s doposud nízkou úrovní dluhu, nízkou inflací a preferencí českých bank nakupovat státní dluhopisy před poskytováním úvěrů domácím malým a středním firmám.

* Poté, co "vyschnou" privatizační příjmy a budou uplatněny záruky u úvěrů garantovaných státem, začne veřejný dluh rapidně růst. V roce 2006 se podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu zdvojnásobí. S rostoucím dluhem porostou náklady na jeho obsluhu, tj. platby kupónů z emitovaných státních dluhopisů, což si při pozdější konsolidaci rozpočtové politiky vyžádá výraznější škrty.

* Pohled za rok 2006 je ještě temnější. Absence reformy důchodového systému povede po roce 2010 rychlému prohlubování schodku této části rozpočtu vzhledem k rychle stárnoucí české populaci.

* Vysoké schodky veřejných rozpočtů neumožňují fiskální politice vykonávat její stabilizační funkci, tj. působit proti cyklickým výkyvům ekonomiky.

* Rostoucí zadlužení státu může udržet a zvýraznit efekt "vytlačování" podnikových úvěrů vládním dluhem.

* Existuje výrazné riziko, že ČR bude mezi několika málo zeměmi, možná jedinou zemí, která zůstane před branami Hospodářské a měnové unie, a nikoli na základě vlastního rozhodnutí. Není jednoznačné, zda je vhodné přijmout euru v nejbližším možném termínu, bylo by však vhodné tuto volbu mít, neboť euro-opozdilce mohou finanční trhy ztrestat ztrátou důvěry s negativními dopady na úrokové sazby, směnný kurz a přílivem přímých zahraničních investic, což by učinilo dosažení maastrichtský kritérií ještě obtížnějším.

* Názory jednotlivých ministerstev a mimorozpočtových fondů se rozcházejí. Některé resorty požadují další růst svých výdajů s ohledem na nedokončenou transformaci s náklady spojené se vstupem do EU. Žádoucí bylo dosažení kompromisu a sdílení odpovědnosti všech složek veřejných rozpočtů za konsolidaci rozpočtové situace.

* Střednědobý výhled předložený ministerstvem financí, který počítá s poklesem schodku veřejných rozpočtů (bez mimořádných příjmů a výdajů) na 4,9-5,4% HDP v roce 2006, je málo ambiciózní a vylučuje možnost přijetí eura v roce 2007. Navíc takový plán v podstatě přesouvá větší díl fiskální konsolidace na další vládu.

* Redukce rozpočtových schodků by mělo být dosaženo především škrty ve výdajích. Prioritou by měly být takové škrty, jež povedou k trvalému snížení výdajů.

* Kontrola veřejných rozpočtů ministerstvem financí by měla být posílena integrací mimorozpočtových fondů zpět do státního rozpočtu. Zadlužení obcí a měst by se mělo dostat pod větší kontrolu.

* Posledním bodem zprávy MMF je spíše zbožné přání: dosažení širokého politického konsensu pro reformu veřejných rozpočtů.

Většinu zmíněných připomínek jste již mohli postřehnout v našich analýzách a komentářích. Podívejme se tedy krátce jen na několik bodů.

O tom, že rozpočtový schodek je strukturálního a nikoli cyklického charakteru svědčí procyklický vývoj fiskálního impulsu (tj. příspěvku rozpočtové politiky k růstu HDP). Od roku 1999 fiskální impuls neustále roste, ač se právě v té době česká ekonomika zotavila z recese. Fiskální politika se tedy chová přesně opačně, než by měla.

Zatímco měnová politika vyřešila problém časové nekonzistence oddělením od politické moci, fiskální politika zůstává v rukou politiků a chová se tak často podle politických představ nereflektujících ani základní ekonomické principy. Problém časové nekonzistence se týká také načasování konsolidace veřejných rozpočtů. Ukázkovou ilustrací nezvládnutí tohoto úkolu je fiskální politika některých zemí Evropské unie v posledních letech, o čemž jsme psali v komentáři Varovný prst Bruselu aneb Pakt stability v akci. Minulá česká vláda promarnila příležitost poměrně příznivého hospodářského vývoje. Nyní budou rozpočtové škrty bolet více.

MMF mluví o zdvojnásobení veřejného dluhu (v % HDP) v roce 2006. Na konci roku 2001 dosahoval veřejný dluh 18,7%. Naše projekce počítá se zvýšením na 20,4% na konci letošního roku a 43% v roce 2006. Rozdíl mezi naší projekcí a odhadem MMF je tedy minimální. Pokud bychom šli dále do budoucnosti, dospěli bychom při absenci reformy veřejných rozpočtů ke zvýšení veřejného dluhu až na 60% HDP a téměř 100% HDP v roce 2020. Snadná (a rychlá) je cesta do pekla …

David Marek


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Harmonizovaný CPI, y/y
16:00USA - Prodeje nových domů
20:00USA - Zápis z jednání FOMC