komentář bude doplněn
Maloobchodní tržby ve stálých cenách v září meziročně vzrostly o 5,6%, přičemž i zde se projevil příznivý efekt povodní v prodeji zboží potřebného k odstraňování následků přírodní katastrofy. Zároveň dnes ČSÚ zveřejnil údaje o tržbách v ostatních sektorech služeb za 3. čtvrtletí. S výjimkou poštovní a telekomunikačních tržeb a silniční dopravy, jsou však výsledky nevalné. Celkem se tržby ve službách ve 3. čtvrtletí meziročně snížily o 0,4%.
Maloobchodním prodejnám pomohly v září dvě specifické okolnosti. Prvním z nich je vyšší počet pracovních dní. Maloobchodní tržby jsou méně závislé na kalendářních variacích než produkční statistiky, přesto jejich vliv nelze opomenout. Letošní září mělo o dva pracovní dny více než stejný měsíc minulého roku. Druhým specifikem je vliv povodní. Zatímco v září se projevil okamžitý negativní efekt, v průběhu září se dostavil následný pozitivní efekt. A tak například tržby z prodeje drogistického, farmaceutického a kosmetického zboží vzrostly o 14,2% a tržby z prodeje použitého zboží o 39,7%. Pro vývoj celkových maloobchodních tržeb bylo důležité obnovení růstu tržeb z prodeje automobilů (+2,9) a výrazné zvýšení tržeb z prodeje pohonných hmot. Ani ostatní typy maloobchodních prodejen ovšem nestrádaly. Vzestup tržeb byl tentokrát v maloobchodním sektoru celoplošný.
Negativní vliv povodní se nevyhnul ani ostatním odvětvím služeb. Například tržby hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení v srpnu meziročně klesly o 16,2%, tržby v dopravě o 12,7%, když nejvíce postiženým odvětvím byla podle očekávání říční doprava, kde se tržby propadly na polovinu loňské úrovně. Jedinou výjimkou byly telekomunikační služby, což je při živelné pohromě vcelku pochopitelné. V září se ovšem ve většině oborů tržby vrátily na předpovodňovou úroveň a dokonce jí často překonaly. Zejména silniční doprava si polepšila. Patrně i zde se jedná o pozitivní efekt spojený s odstraňováním následků záplav. Přes příznivé září skončilo třetí čtvrtletí pro sektor služeb s mínusem.
Po včerejších informacích o cenách v zahraničním obchodu, které upřesnily odhad negativního příspěvku k růstu HDP z pohledu na poptávkovou stranu ekonomiky, dnešní informace o sektoru služeb přináší podobně negativní informaci, tentokrát z nabídkové strany ekonomiky. Je zřejmé, že srpnové povodně nezůstanou v české ekonomice bez odezvy. Krátkodobý šok byl poměrně výrazný a zpomalil růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí o jeden procentní bod, možná i více. Nutno ovšem dodat, že v tomto odhadu je zahrnut také negativní vliv vnější ekonomické situace. Z EU a především Německa přichází více negativních informací, než pozitivních zpráv. Do toho všeho, doléhá na české hospodářství rychlé a výrazné posílení kurzu koruny vůči euru i dolaru. V produkčních statistikách efekt nadměrné apreciace patrný příliš není, může však být jednou z příčin rychle rostoucí nezaměstnanosti. Na českou ekonomiku se ve třetím čtvrtletí sesypala téměř vražedná kombinace několika negativních faktorů. Poměrně výraznému zpomalení hospodářského růstu se nevyhneme, přesto česká ekonomika prozatím vykazuje slušnou míru odolnosti vůči negativním ekonomickým šokům.
David Marek