Zatímco americké pokladniční poukázky ocenily razantní snížení sazeb jednoznačně růstem, akcie dlouho váhaly, jak si mají krok centrální banky společně s doprovodným komentářem vyložit. Proto akcie nejprve strmě rostly, krátce poté propadly, aby nakonec přece jen přidaly. Dolar zaznamenal také výkyvy, celkově ale bylo jasné, že musí oslabit.
Výrazná redukce sazeb zjevně zarazila trhy, ale i ekonomy. Proč se Fed odhodlal ke snížení o 50 bps místo očekávaných 25 bps? Zdá se, že americká centrální banka volí raději velké kroky v delších časových odstupech než snižování "po troškách" s cílem vystupovat jako "rozhodná" instituce. Zajímavé také je, že pro takto velké snížení hlasovali členové FOMC jednomyslně!
Právě hodnocení aktuálních ekonomických rizik bylo to, co zjevně zarazilo trhy více než nad očekávání prudké snížení sazeb. Americká ekonomika rozhodně nevypadá příliš růžově a inflace je nízká, přesto se Fed rozhodl komentovat rizika inflace a ekonomického růstu jako "vyrovnaná" a svou měnovou politiku jako dostatečně "akomodativní". Akomodativní přitom znamená, že sazby jsou tak nízko, že dostatečně pomáhají hospodářství zrychlit růst. Jak je to možné, když podle samotného prohlášení centrální banky "aktuální data potvrzují vysoký stupeň ekonomické nejistoty, částečně v souvislosti s geopolitickými riziky, což podkopává spotřebu, produkci a zaměstnanost"? Fed si sám odpovídá: robustní růst produktivity se postará o budoucí vzestup ekonomické aktivity.
Co se týká jednomyslnosti hlasování, panuje názor, že to byl právě šéf Fedu Alan Greenspan, kdo požadoval takto razantní snížení sazeb. Výsledek včerejší schůze FOMC byl potom určitý kompromis: sazby redukované o 50 bps, ale za cenu vyrovnání inflačního a růstového rizika. Hodnocení výboru je tak spíše pohledem do budoucnosti než popisem aktuální situace.
Je zřejmé, že americké sazby jsou nyní již hodně nízko a pokud se nepodaří nastartovat ekonomiku, mohla by nastat japonská situace spojená s deflací a stagnací ekonomiky. Mezi nulou a 1,25% je však ale ještě určitý prostor. Nicméně zdá se, že Fed již nehodlá sazby dále snižovat, alespoň ne v horizontu měsíců.
Nůžky úrokového diferenciálu mezi Evropu a Amerikou se dále rozevřely, což uškodilo právě dolaru. Nyní budou zřetelné jisté tlaky i na Evropskou centrální banku a Bank of England, které rozhodují o sazbách dnes. Snížení sazeb je pravděpodobnější u britské centrální banky než u ECB.
Radim Krejčí