Ministerstvo financí dnes zveřejnilo své nové makroekonomické prognózy pro letošní a příští rok. Vzhledem k projednávání státního rozpočtu se však hodnoty prognóz dostaly do médií již na počátku tohoto měsíce.
Odhad růstu HDP byl pro letošní rok snížen na 2,7% z dosavadních 3,0% v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu v zemích EU a srpnovými povodněmi. Prognóza Patrie činí 2,3% (před povodněmi 2,7%). Mezi našimi prognózami a odhady MF tedy zůstává téměř stejná odchylka. Vzhledem k nejistotě, kterou do odhadů vnáší obtížně odhadnutelný dopad povodní, je tento rozdíl poměrně nevýznamný. Pro příští rok se odhad MF plně shoduje s naší prognózou: 3,3%. Zatímco naše prognóza je na této úrovni již delší dobu, MF jí nyní snížilo z doposud předpokládaných 3,6%.
Přizpůsobení horším ekonomickým podmínkám doznala také prognóza míra nezaměstnanosti. Dosavadní optimistický odhad průměrné míry nezaměstnanosti v letošním roce (9,0%) již byl neudržitelný a byl posunut na 9,2%, což se shoduje s naším odhadem. Na konci letošního roku by se měla míra nezaměstnanosti přiblížit desetiprocentní hranici a v lednu příštího roku jí překročit. Průměrná míra nezaměstnanosti v příštím roce je ministerstvem odhadována na 9,9% oproti dříve předpokládaným 9,2%. I zde je naše prognóza podobná: 10,0%.
Prognózy míry inflace (průměrné inflace) ponechalo MF pro letošní a příští rok beze změny a obě nadále činí 2,0%. Patria svou letošní prognózu na základě posledních údajů a revizi prognóz na zbývající měsíce letošního roku snížila na 1,8%. Vývoj inflace v příštím roce může významně ovlivnit vláda a parlament změnami sazeb spotřebních daní, případně DPH. V prognóze prozatím počítáme pouze se zvýšením spotřební daně u tabákových výrobků. Přesto bude průměrná míra inflace patrně i nadále velmi nízká, neboť do příštího roku vstoupíme s velmi nízkou hodnotou inflace. Aktuální hodnota našeho odhadu průměrné míry inflace v příštím roce činí 1,7%. V predikci ministerstva financí je zahrnut i vliv ostatních vládou navrhovaných neschválených změn daňových zákonů. Tento rozdíl v předpokladech vysvětluje odlišnost prognózy MF od prognózy Patrie.
Optimismus MF zachovává a dokonce zvyšuje u odhadů běžného účtu platební bilance. Odhad schodku běžného účtu pro letošní rok byl snížen z 4,3% HDP na 4,2% HDP, což je vzhledem k poslední sérii dvouciferných deficitů obchodní bilance, rostoucímu schodku bilance výnosů a klesajícímu přebytku bilance služeb poněkud překvapivé. V příštím roce MF očekává pokles schodku běžného účtu na 4,1%. Prognózy Patrie jsou v této části ekonomiky podstatně méně optimistické, pro letošní rok očekáváme schodek běžného účtu na úrovni 4,8% HDP, pro rok 2003 5,3% HDP.
Nejméně příznivé informace, jako obvykle, přináší odhady schodků státního rozpočtu a veřejných rozpočtů. Nejnovější prognóza schodku státního rozpočtu na letošní rok hovoří o 62,5 mld. Kč, celkové veřejné rozpočty by měly být deficitní ve výši 66,9 mld. Kč. Nebýt privatizačních a jiných mimořádných příjmů dosáhlo by saldo 204 mld. Kč (9,0% HDP). Odhlédneme-li také od dotací mimorozpočtovým transformačním institucím, sníží se schodek na 129 mld. Kč (5,7% HDP). Příští rok by schodek veřejných rozpočtů měl dosáhnout 137,7 mld. Kč (5,7% HDP), očištěný schodek by se měl zvýšit a přesáhnout 150 mld. Kč (6,3% HDP). Vzhledem k možnostem vlády pozměnit některé významné položky státního rozpočtu a mimorozpočtových organizací v průběhu roku je možnost tvorby vlastních prognóz na tomto poli značně omezena. Prognózy ministerstva financí jsou však dostatečně odstrašující.
David Marek