V návaznosti na dnes zveřejněné údaje o mzdách v české ekonomice jsme se pokusili o srovnání úrovně mezd v zemích střední Evropy. Kolik vydělávají Slováci, Maďaři, Poláci či Slovinci při přepočtu průměrných mezd do korun podle kurzu a podle parity kupní síly? Jak jsou na tom jednotlivé země ve srovnání s Německem?
Začněme Německem, neboť jej použijeme jako měřítko pro ostatní země. V Německu se průměrná měsíční mzda ve 2. čtvrtletí pohybovala těsně pod hranicí 2 300 eur. Pokud bychom použili průměrný kurz koruny k euru ve 2. čtvrtletí, rovnala by se uvedená částka téměř 70 tis. Kč. Přepočet podle parity kupní síly je milosrdnější, průměrná německá mzda by podle tohoto výpočtu činila 35 500 Kč. V případě Německa je však třeba vzít do úvahy, že celková data zahrnují spolkové země bývalého západního a východního Německa, přičemž mezi nimi existují stále výrazné rozdíly v úrovni mezd.
V České republice činila průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 15 772 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 7,4%. Detailnější informace naleznete v dnešním ranní komentáři. Přejděme rovnou ke srovnání. Průměrná mzda v ČR nyní dosahuje 23% německé úrovně při přepočtu podle směnného kurzu a 45% při přepočtu parity kupní síly.
Na Slovensku se průměrná mzda ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 10,5%, reálně o 7,2%, a dosáhla hodnoty 13 329 Sk. Zatímco v soukromé sféře se růst mezd pohyboval od 3,2% po 10,9%, ve zdravotnictví a školství byly zaznamenány dvacetiprocentní přírůstky mezd. V přepočtu na české koruny dosahuje průměrná slovenská mzda 9 417 Kč (13% německé úrovně) podle kurzu a 12 803 Kč podle parity kupní síly (36% německé úrovně).
Z nejrychleji rostoucích mezd se ve středoevropském regionu nyní mohou těšit maďarští zaměstnanci. V červenci letošního roku se jejich mzdy v průměru meziročně zvýšily o 17,7%, reálně o 12,5%. Jedním z předvolebním lákadel předchozí vlády bylo výrazného zvýšení mezd ve státní správě. Meziroční zvýšení činí pro českého zaměstnance nepochopitelných 26,3%. Podniková sféra byla sice skromnější (+14,4%), ale ani to není k zahození. Otázkou je, zda si maďarský státní rozpočet může takové zvyšování mezd dovolit. To je ale jiný příběh. Přepočteme-li maďarskou průměrnou mzdu (116 628 forintů) podle směnného kurzu, zjistíme že se rovná 14 954 Kč (21% německé úrovně). Podle parity kupní síly dosahuje maďarská průměrná mzda 15 069 Kč (42,5% německé úrovně).
Zkrátka letos přišli polští zaměstnanci. Jejich mzdy se v průměru ve 2. čtvrtletí zvýšily o 2,7%, reálně o 0,5%, na 2 062 zlotých. Polská ekonomika a státní rozpočet na tom nejsou příliš dobře, a tak se šetří. Nejméně dostali zaměstnanci ve státní sféře (1,4%), o něco lépe na tom byli jejich kolegové v soukromé sféře (3,9%). Přesto je průměrná mzda v Polsku stále o něco vyšší než průměrná mzda v ČR. Podle směnného kurzu činí 16 855 Kč (24% německé úrovně), podle parity kupní síly 16 185 Kč (46% německé úrovně).
Co se týče Slovinska jsou k dispozici údaje za srpen letošního roku. Průměrná mzda v tomto měsíci dosáhla 233 452 tolarů, což znamená meziroční zvýšení o 9,1% (reálný růst o 1,7%). Při přepočtu do českých korun tato částka činí 31 513 Kč podle směnného kurzu (45% německé úrovně) a 23 297 Kč podle parity kupní síly (66% německé úrovně).
Zajímavý výsledek nabízí srovnání mzdových a cenových úrovních v uvedených zemích. Vezmeme-li Německo opět jako základ pro srovnání, potom zjistíme, že cenová hladina a průměrná mzda v ČR dosahují shodně 45% německé úrovně. Shodné výsledky dostaneme také pro Slovensko: 36%. U ostatních zemí se liší jen minimálně: Polsko: 48% (cenová hladina) a 46% (průměrná mzda); Slovinsko: 62% a 66%. Jedinou výjimkou je Maďarsko s 49% u cenové hladiny a 43% u průměrné mzdy.
Otázkou, která mnohé jistě napadne, je, kdy se naše mzdy vyrovnají západoevropským platům. Pokud bude vývoj reálné mzdy sledovat produktivitu práce a pokud bude proces konvergence cenových hladin pozvolný, musíme počítat v horizontu desítek let. Místo futuristických výpočtů se podívejme do roku 2008. Tou dobou by se podle našich projekcí měla průměrná mzda pohybovat na úrovni 25 tis. Kč. Při růstu průměrné německé mzdy o 4% bychom se tak v roce 2008 posunuli zhruba na 60% německé úrovně podle parity kupní síly.
David Marek