Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Srovnání mezd ve středoevropském regionu aneb Německo a chudí příbuzní

Srovnání mezd ve středoevropském regionu aneb Německo a chudí příbuzní

16.10.2002 16:25
Autor: 

V návaznosti na dnes zveřejněné údaje o mzdách v české ekonomice jsme se pokusili o srovnání úrovně mezd v zemích střední Evropy. Kolik vydělávají Slováci, Maďaři, Poláci či Slovinci při přepočtu průměrných mezd do korun podle kurzu a podle parity kupní síly? Jak jsou na tom jednotlivé země ve srovnání s Německem?

Začněme Německem, neboť jej použijeme jako měřítko pro ostatní země. V Německu se průměrná měsíční mzda ve 2. čtvrtletí pohybovala těsně pod hranicí 2 300 eur. Pokud bychom použili průměrný kurz koruny k euru ve 2. čtvrtletí, rovnala by se uvedená částka téměř 70 tis. Kč. Přepočet podle parity kupní síly je milosrdnější, průměrná německá mzda by podle tohoto výpočtu činila 35 500 Kč. V případě Německa je však třeba vzít do úvahy, že celková data zahrnují spolkové země bývalého západního a východního Německa, přičemž mezi nimi existují stále výrazné rozdíly v úrovni mezd.

V České republice činila průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 15 772 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 7,4%. Detailnější informace naleznete v dnešním ranní komentáři. Přejděme rovnou ke srovnání. Průměrná mzda v ČR nyní dosahuje 23% německé úrovně při přepočtu podle směnného kurzu a 45% při přepočtu parity kupní síly.

Na Slovensku se průměrná mzda ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 10,5%, reálně o 7,2%, a dosáhla hodnoty 13 329 Sk. Zatímco v soukromé sféře se růst mezd pohyboval od 3,2% po 10,9%, ve zdravotnictví a školství byly zaznamenány dvacetiprocentní přírůstky mezd. V přepočtu na české koruny dosahuje průměrná slovenská mzda 9 417 Kč (13% německé úrovně) podle kurzu a 12 803 Kč podle parity kupní síly (36% německé úrovně).

Z nejrychleji rostoucích mezd se ve středoevropském regionu nyní mohou těšit maďarští zaměstnanci. V červenci letošního roku se jejich mzdy v průměru meziročně zvýšily o 17,7%, reálně o 12,5%. Jedním z předvolebním lákadel předchozí vlády bylo výrazného zvýšení mezd ve státní správě. Meziroční zvýšení činí pro českého zaměstnance nepochopitelných 26,3%. Podniková sféra byla sice skromnější (+14,4%), ale ani to není k zahození. Otázkou je, zda si maďarský státní rozpočet může takové zvyšování mezd dovolit. To je ale jiný příběh. Přepočteme-li maďarskou průměrnou mzdu (116 628 forintů) podle směnného kurzu, zjistíme že se rovná 14 954 Kč (21% německé úrovně). Podle parity kupní síly dosahuje maďarská průměrná mzda 15 069 Kč (42,5% německé úrovně).

Zkrátka letos přišli polští zaměstnanci. Jejich mzdy se v průměru ve 2. čtvrtletí zvýšily o 2,7%, reálně o 0,5%, na 2 062 zlotých. Polská ekonomika a státní rozpočet na tom nejsou příliš dobře, a tak se šetří. Nejméně dostali zaměstnanci ve státní sféře (1,4%), o něco lépe na tom byli jejich kolegové v soukromé sféře (3,9%). Přesto je průměrná mzda v Polsku stále o něco vyšší než průměrná mzda v ČR. Podle směnného kurzu činí 16 855 Kč (24% německé úrovně), podle parity kupní síly 16 185 Kč (46% německé úrovně).

Co se týče Slovinska jsou k dispozici údaje za srpen letošního roku. Průměrná mzda v tomto měsíci dosáhla 233 452 tolarů, což znamená meziroční zvýšení o 9,1% (reálný růst o 1,7%). Při přepočtu do českých korun tato částka činí 31 513 Kč podle směnného kurzu (45% německé úrovně) a 23 297 Kč podle parity kupní síly (66% německé úrovně).

Zajímavý výsledek nabízí srovnání mzdových a cenových úrovních v uvedených zemích. Vezmeme-li Německo opět jako základ pro srovnání, potom zjistíme, že cenová hladina a průměrná mzda v ČR dosahují shodně 45% německé úrovně. Shodné výsledky dostaneme také pro Slovensko: 36%. U ostatních zemí se liší jen minimálně: Polsko: 48% (cenová hladina) a 46% (průměrná mzda); Slovinsko: 62% a 66%. Jedinou výjimkou je Maďarsko s 49% u cenové hladiny a 43% u průměrné mzdy.

Otázkou, která mnohé jistě napadne, je, kdy se naše mzdy vyrovnají západoevropským platům. Pokud bude vývoj reálné mzdy sledovat produktivitu práce a pokud bude proces konvergence cenových hladin pozvolný, musíme počítat v horizontu desítek let. Místo futuristických výpočtů se podívejme do roku 2008. Tou dobou by se podle našich projekcí měla průměrná mzda pohybovat na úrovni 25 tis. Kč. Při růstu průměrné německé mzdy o 4% bychom se tak v roce 2008 posunuli zhruba na 60% německé úrovně podle parity kupní síly.

David Marek


Váš názor
  • Slovinsko
    23.10.2002 4:10

    Mohl byste vice okomentovat Slovinsko a proc je takovy rozdil mezi Slovinskem a ostatnimi stredoevropskymi zememi? (kdyz vychozi cisla roku 92 byla napr pro CR a Slovinsko velmi obdobna) Co je motorem rustu produktivity prace ve Slovinsku? Samozvane jsme se kdysi pasovali do pozice jakehosi tygrika CEE, ale zatim to vypada spise na hlemyzde... :-)
    Martin Novotny
  • Mzda v Německu?
    20.10.2002 12:14

    Zajímalo by mne odkud vzal autor výši průměrné mzdy v Německu za 2.čtvrtletí 2002 a sice "těsně pod hranicí 2300EUR".Domnívám se, že to je hodnota buď čisté mzdy nebo průměrá hrubá mzda v bývalém východní Německu, neboť na svých stránkách uveřejňuje Statistický úřad Německa průměrnou hrubou mzdu celého Německa za 1.čtvrtletí ve výši 2866EUR (viz http://www.destatis.de/). Tím se stává celé toto srovnání zkreslující, nepodstatné a mylné.Nebo že by se snad Německo přibližovalo pomalu naší úrovni :) ?
    Petr Rastislav
    • Spočítejte si sám:
      21.10.2002 14:07

      Netuším, které údaje jste bral v potaz, ale žádnou cifru odpovídající Vámi zmíněnému číslu jsem na stránkách Destatisu nenašel. Pokud vím, je v Německu pro mzdy v celé ekonomici zveřejňován index (1995=100) pro průměrnou mzdu (pro celé Německo, pro nové spolkové země i pro původní spolkové země). Ano, jsou zveřejňovány také údaje v eurech, ale pouze pro dílčí odvětví a ta nejsou srovnatalná s použitým údajem za ČR. Vycházel jsem z následující informace: "In 1950, an employee earned an average DM 243 per month in the Federal Republic of Germany (territory at that time without the Saarland, Berlin and the new Länder). Of that amount, DM 11 and DM 19 were deducted for wage tax payments and employees' social contributions, respectively, so that DM 213 remained in the pay packet. Fifty years later (1999), an employee in unified Germany earned on average DM 4,270 per month, i.e. almost 18 times as much as his colleague in 1950. The deductions from wages (DM 849 wage tax, DM 711 employees' social contributions per month) increased disproportionately (from 12.3% of wages and salaries in 1950 to 36.5% in 1999) so that the average sum transferred to the current account of an employee amounted to DM 2,710 in 1999. Vyjdeme-li z hodnoty 4270 DM (průměrná hrubá měsíční mzda), přepočítávacího koeficietnu DEM/EUR (1,95583) a vzestupu průměrné mzdy podle oficiálních dat (viz stránky Destatisu), dostaneme průměrnou mzdu v Německu ve 2. čtvrtletí 2296 eur. Podobné hodnoty poměru české mzdy a německé mzdy při přepočtu podle kurzu uvádí také vládní studie konvergenčních scénářů. Dosadím-li Vámi uvedený údaj, výsledky se diametrálně liší.
      David Marek
      • hm..
        21.10.2002 20:39

        ...to zní rozumně, díky za vysvětlení. (Já sem srovnával dílčí odvětví).
        Petr Rastislav
  • dotaz na p. Marka
    19.10.2002 2:37

    Pane Marek, jak jste se dostal na příjem státu z každé vynaložené koruny na náklady práce více než 50%? Mně vychází: daň 32%, soc. a zdr. poj. zaměstnance 12,5%, zaměstnavatele 35%, tj. 79,5%. Pokud započtu soc. a zdrav. poj. zaměstnatele do základu, potom mi vyjde 12,5 + 32 + 35 vztaženo na 135, tj. 58,9%. Obojí by bylo více než 50%, ale asi by jste použil výraz skoro 80% resp. skoro 60%. Jediná možnost by byla ještě odečít soc. a zdr. poj. zaměstnance od základu daně, potom ale stejně ještě vyjde 55,9%, tedy více než 55%.
    • Zdanění práce
      21.10.2002 10:49

      Použil jsem Vámi zmíněný poslední postup. Pokud uvedený výpočet doplníte zahrnutím odečitatelných položek ze základu daně, potom v závislosti, na tom, které zvolíte, se více či méně přiblížíte padesátiprocentní úrovni. Příklad: Hrubá mzda - projednoduchost 100 tis., zaměstnavatel odvede 35 tis., zdrav.+soc. pojištění 12,5 tis., daň 23,7 tis. (při uplatnění odpočtu nezdanitelné částky na poplatníka). Dohromady tedy 71,2 tis. Kč, tj. 52,7% ze 135 tis. Kč. Při uplatnění odečitalených položek na poplatníka a na vyživované dítě by celkové odvody státu činily 70,6 tis. Kč, tj. 52,3% celkových odvodů. Tolik jen základní možnosti.
      David Marek
  • Určitě je potřeba srovnávat náklady
    18.10.2002 14:47

    Co takle zkusit porovnat celkové náklady na pracovní sílu, vždyť v ČR jsou tyto náklady o 35% vyšší než je průměrná mzda a náklady jsou tak více než 21 tis Kč v průměru. Asi by se čeští zaměstnanci divili kolik peněz si stát od nich vezme.
  • Nejen srovnat danovou zatez
    18.10.2002 12:39

    Chtelo by to trochu lepsi srovnani nez hrube mzdy, nejen kvuli ruzne danove zatezi. Asi by bylo lepsi srovnat naklady na pracovni silu v jednotlivych vcetne odvodu zamestnavatele na soc. a zdrav.pojisteni, kterych vyse nezobrazovani na vyplatni pasce je ruznych zemich ruzna.
    Peter Cvanda
  • Srovnání mezd a daně
    17.10.2002 7:59

    Předpokládám že byly srovnávány hrubé mzdy. Vzhledem k tomu že ve srovnávaných státech je různá úroveň daňové zátěže, myslím že by stálo za to přinejmenším tuto skutečnost okomentovat, případně srovnání doplnit o čísla očistěná o tuto daňovou zátěž. Nejsem si ovšem jist zda lze výši statisticky průměrné daňové zátěže věrohodně stanovit pro všechny zmiňované státy.
    • Daňového zatížení práce
      18.10.2002 15:11

      Pokud sečteme všechny náklady na pracovní sílu vychází nám, že ČR patří mezi relativně dosti drahé země. Stát získá z každé koruny 35-51% (v závislosti na výši mzdy, tj. daňové sazby, a výši odpočitatelných položek) z firmou vynaložených nákladů na pracovní sílu. U minimální mzdy získá stát z každé koruny vynaložení na pracovní sílu 35 haléřů, u průměrné mzdy zhruba 41 haléřů a u nejvyšších mezd je již celkové zdanění práce více než padesátiprocentní. Celkové daňové zatížení práce v ČR patří mezi nejvyšší nejen mezi zeměmi střední a východní Evropy, ale je vysoké také při porovnání se zeměmi EU. Z evropských zemí je více daňově zatížen mzda jen Dánsku, Německu. Srovnatelná situace je v Belgii. V Maďarsku a Polsku je daňové zatížení práce zhruba 10 procentních bodů nižší. Na Slovensku je dokonce pouze poloviční ve srovnání s ČR.
      David Marek
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data