Dnes zveřejněná měsíční zpráva Evropské centrální banky vlastně nepřináší nic nového a s jistou dávkou nadsázky je možné ji označit za nudnou. Její význam však spočívá v něčem jiném – zpráva reprezentuje stanoviska centrální banky, které trh potřebuje znát i přesto, že jsou chudé na novinky. Bankovní rada ECB se na svém zasedání 12. září rozhodla ponechat klíčové úrokové sazby beze změny, hlavní refinanční sazba zůstala na 3,25%, zápůjční a depozitní sazba na 4,25%, resp. 2,25%. Jak svůj krok bankovní rada zdůvodnila?
Téměř shodně jako při minulém zasedání. Riziko cenové nestability je „vyrovnané“, tj. tlaky na pokles cen jsou stejné jako na jejich vzestup. Inflace se vyvíjí podle očekávání ECB, po zbytek roku by měla její míra zůstat kolem 2% kopírujíc základnu minulého roku a vývoj cen energií. Právě ropa dělá ECB vrásky na čele, inflační výhledy jsou proto spíše pesimistické. V srpnu dosáhla inflace podle předběžných informací 2,1%, což je mírně nad „cílem“ centrální banky. Ekonomika eurozóny se ořiví pravděpodobně až v příštím roce, do té doby bude stagnovat.
Primárním cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu, tím se liší od americké centrální banky (Fed), ale o to více se shoduje s ČNB. Cíl se snaží naplnit použitím měnově-politických nástrojů v rámci měnové strategie spočívající na dvou základních pilířích. Prvním pilířem jsou peníze, respektive peněžní zásoba reprezentovaná agregátem M3. Druhým pilířem jsou ostatní ekonomické fundamenty, jako například hospodářský růst, mzdy, devizový kurz, fiskální politika, indexy důvěry a další.
Peněžní agregát M3, který reprezentuje likviditu v regionu v širším smyslu (hotovost v oběhu, krátkodobá depozita na účtech u bank a finančních institucí a krátkodobé úročené cenné papíry vydané bankami a finančními institucemi), stále roste svižným tempem a stává se tak inflačním rizikem v dlouhém období. Tříměsíční klouzavý průměr růstu M3 za období květen až červenec dosáhl +7,3%, šlo tedy o mírné snížení (z +7,4%), ale stále je míra růstu pod „cílem“ ECB (+4,5%). Nadbytek disponibilních peněz je však z pohledu krátkého období možné omluvit zvýšenou opatrností v období nestabilních finančních trhů a restrukturalizací investorských portfolií. Příčinou růstu likvidity jsou také nižší alternativní náklady na její držbu.
Ekonomické ukazatele v rámci druhého pilíře měnové strategie ECB obecně signalizují nižší ekonomický růst, který se mimo jiné odvíjí i od slabých a nervózních kapitálových trhů (přes nižší spotřebitelskou důvěru) a zvýšenou politicko-strategickou nejistotu. Konkrétními inflačními riziky jsou potom mzdy (jejich nominální růst není podložen růstem ekonomiky) a cena ropy. Naopak anti-inflačně i nadále působí silné euro a slabá spotřebitelská poptávka. Záplavy nebudou mít výrazný vliv na eurozónu jako celek, fiskální problémy s nimi spojené budou mít regionální charakter, uvedla ECB ve zprávě.
Radim Krejčí