Následuje úplné znění záznamu
Bankovní rada projednala srpnovou situační zprávu o hospodářském a měnovém vývoji, která analyzovala nově dostupné informace od projednání poslední situační zprávy a posuzovala jejich význam vzhledem k červencové inflační prognóze. Pokles inflace měřený indexem spotřebitelských cen byl v červenci v souladu s prognózou, i když tento pokles byl poněkud nižší než předpokládala centrální banka. Na vyšším než očekávaném růstu spotřebitelských cen se podílely zejména ceny rekreací a v menší míře ceny regulovaných komodit. Naopak meziroční inflace měřená indexem průmyslových výrobců, která v červenci činila -1,1 %, je oproti prognóze ČNB o 0,5 procentních bodů nižší.
Řada krátkodobých indikátorů z oblasti reálné ekonomiky naznačovala pokles dynamiky ekonomického růstu. Meziroční tempo růstu průmyslové výroby zpomalilo v červnu na 1,3 %, maloobchodní tržby se ve stálých cenách meziročně snížily o 0,5 %. Vývoj na trhu práce, především pokračování trendového zvyšování sezónně očištěné míry nezaměstnanosti a dalšího poklesu počtu volných pracovních míst v červenci, je též v souladu s předpokladem zpomalení ekonomické aktivity.
V oblasti vnějšího prostředí došlo k diferencovanému vývoji z pohledu budoucích inflačních tlaků. Zatímco očekávaný nárůst cen ropy na světových trzích naznačuje mírně proinflační impuls z pohledu dovozních cen, aktuální dynamika a pokles prognózovaného růstu HDP v Německu naopak indikuje zmírnění růstu zahraniční poptávky oproti předpokladům červencové prognózy. Obdobně protiinflačně působí i meziroční růst cen průmyslových výrobců v EU, který v červenci dosáhl hodnoty – 1 %.
Vliv nedávných záplav na ekonomický vývoj v ČR byl posuzován na základě předběžných a neúplných informací, a to v několika rovinách. Podle dostupných informací byla nabídková strana ekonomiky postižena pouze mírně. Škody na výrobních kapacitách jsou koncentrovány v několika sektorech, především v chemickém, potravinářském průmyslu a výrobě elektrické energie. Při posuzování poptávkové situace v letošním roce zazněl názor, že v důsledku záplav by nemělo dojít k významnému poklesu dynamiky ekonomické aktivity ve srovnání s červencovou prognózou. Naopak v příštím roce lze očekávat, především z titulu očekávané zvýšené investiční aktivity v soukromém a ve veřejném sektoru, mírný pozitivní poptávkový impuls. Výše odhadované negativní mezery výstupu by měla bez vzniku neadekvátního nárůstu poptávkově-inflačních tlaků akomodovat jak možný mírný pokles potenciálního produktu v letošním roce tak očekávaný poptávkový stimul v roce 2003.
Po prezentaci srpnové situační zprávy vyslechli členové bankovní rady podrobné informace ministra financí o uvažovaných rozpočtových změnách v souvislosti s řešením následků povodňových událostí. Tyto informace vedly k podrobnější diskusi o předběžném posouzení makroekonomických dopadů plánovaných daňových změn na ceny a spotřebu domácností a eliminaci vlivu přílivu zahraniční finanční pomoci na kurz koruny. Mezi diskutujícími panovala shoda v tom smyslu, že v kontextu očekávaného ekonomického vývoje je vysoce žádoucí v co největší míře rozložit restriktivní vliv daňových změn v čase a tím se pokusit o minimalizaci jejich vlivu na snížení domácí poptávky. I když členové bankovní rady přisuzovali plánovaným daňovým změnám rozdílný význam z hlediska vlivu na dynamiku ekonomického růstu, existovala shoda v tom smyslu, že centrální banka bude pravidelně monitorovat a vyhodnocovat vývoj fiskální politiky v této oblasti. Musí dojít k posouzení nejen krátkodobých, ale i dlouhodobých rizik, která by vyplývala z absence hlubších fiskálních reforem. K potenciálnímu vlivu přílivu zahraniční pomoci na kurz koruny bylo konstatováno, že existující dohoda mezi Ministerstvem financí a ČNB je postačující k tomu, aby příliv zahraničních finančních zdrojů z důvodu povodní nevedl k posílení kurzu koruny.
Dalším bodem diskuse, který volně navázal na předchozí vzájemnou výměnu informací mezi bankovní radou a ministrem financí, byla očekávaná dynamika ekonomického růstu v letošním a v příštím roce. V bankovní radě existovala shoda, že nynější, čím dál robustnější signály o zpomalování domácí ekonomické aktivity jsou v souladu s předchozími očekáváními ČNB. S největší pravděpodobností se jedná o potvrzení zpožděného negativního důsledku nedávné nadměrné reálné apreciace kurzu koruny a utlumené zahraniční poptávky na domácí ekonomický růst.
Kurzová otázka byla projednána ve dvou rovinách. Jak z pohledu aktuálního vývoje kurzu na devizovém trhu, tak z hlediska další strategie centrální banky v kurzové oblasti. V diskusi zazněl názor, že dochází k obratu v pohledu trhu na budoucí vývoj kurzu koruny a očekávání jsou nyní více vyvážená. Bankovní rada se shodla, že vývoj kurzu je možné posoudit pouze z dlouhodobějšího pohledu. Proto lze nedávné oslabení kurzu interpretovat pouze jako mírnou korekci předchozí nadměrné apreciace, která nemění nic na pohledu ČNB na měnový kurz. ČNB si je vědoma nyní již viditelných negativních dopadů silného kurzu na domácí ekonomický vývoj a je nadále připravena použít všechny své nástroje včetně devizových intervencí. Tato připravenost pružně reagovat na nepříznivý vývoj kurzu koruny byla jednoznačně potvrzena bankovní radou v diskusi o podobě další strategie centrální banky na devizovém trhu.
Novým rizikem budoucího cenového ale i celkového hospodářského vývoje jsou důsledky nedávných povodní. V této souvislosti zaznělo, že nelze vyloučit narušení stability některých behaviorálních vazeb, na nichž je postavena prognóza hlavních makroekonomických veličin ani dočasné, objektivně vzniklé problémy ČSÚ při sběru a distribuci dat. Proto se zvyšuje riziko větších chyb při odhadu budoucího vývoje ve srovnání s minulým obdobím. Vliv povodní, jakkoliv by neměl být v oblasti cen výrazný, se také může projevit v růstu cen ve vybraných segmentech ekonomiky, především v oblasti cen zemědělských výrobců, stavebních prací a cen pojistného. Kvantifikace a načasování těchto cenových vlivů patří mezi významné nejistoty inflační prognózy.
V závěrečné diskusi o nastavení úrokových sazeb zazněly názory, že pokud v následujících měsících dojde k dalšímu potvrzení některých signálů o výraznějším zpomalování ekonomické aktivity a současně nedojde k uvolnění měnových podmínek pomocí kurzového kanálu, může být žádoucí úvaha o dalším snížení úrokových sazeb.
Po projednání srpnové situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 3 %. Bankovní rada zároveň rozhodla o pokračování operací na devizovém trhu s přihlédnutím k aktuálním podmínkám.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Štěpánek, ministr financí Bohuslav Sobotka