komentář doplněn
Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 10,8%, po očištění o statistického údaje o počet pracovních dní průmysl rostl o 6,3%. Tržby z průmyslové činnosti vzrostly reálně o 11,7%.
Důležitým faktorem červencových produkčních statistik jsou kalendářní variace. Letošní červen měl totiž o dva pracovní dny více než stejný měsíc loňského roku. U průmyslové produkce to představuje zvýšení tempa růstu průmyslové produkce zhruba o 2,5 procentního bodu. Nicméně i po zohlednění tohoto vlivu zůstává aktuální údaj o růstu průmyslové produkce překvapivě vysoký.
Na překvapivě vysokém růstu (Patria očekávala +6%, tržní konsensus byl +4,5%) se podepsal dřevozpracující průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl, výroba elektrických a optických přístrojů a výroba dopravních prostředků. Klíčem k opětovnému zvýšení růstu průmyslové produkce bylo zvýšení výroby dopravních prostředků a produkce potravinářského průmyslu. Díky výrobě dopravních prostředků se produkce zboží dlouhodobé spotřeby vymanila z propadu o 15,5% v červnu a v červenci se zvýšila o 2,2%. Obdobně potravinářský průmysl pomohl produkci zboží krátkodobé spotřeby. Ta se v červnu snížila o 0,4%, v červenci již vzrostla o 9,8%.
Průměrná nominální mzda v průmyslu vzrostla na 15 972 Kč, což je 6,8% více než před rokem. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 6,2%. I zde však ke zrychlení mezd přispěly především kalendářní variace. Průměrná hodinová mzdy totiž v červenci meziročně klesla o 1,1%. Díky rychlému růstu tržeb a pokračujícími poklesu počtu zaměstnanců v průmyslu (v červnu jejich meziroční pokles dosáhl 3,1%) vzrostla produktivita práce o 15,3%.
Červencové údaje o průmyslové produkci a tržbách jsou příliš vzdáleny dosavadnímu trendu, než aby na jejich základě bylo možné stavět nějaké sáhodlouhé soudy a konsekvence. Nadále přetrvává spíše mírně negativní konstelace faktorů ovlivňujících průmyslový sektor v ČR. Pro celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 4,5% po růstu o 6,8% v loňském roce.
David Marek