Statistický úřad Evropské unie Eurostat přišel s prvním odhadem růstu HDP v eurozóně a EU. Ekonomika zemí sdílejících společnou měnu euro podle jeho informací vzrostla ve 2Q jen o 0,3% ve srovnání s prvním čtvrtletím. meziročně potom o 0,6%. HDP v evropské „patnáctce“ vzrostl ve 2Q o 0,4% q/q, respektive o 0,7% y/y. Výsledek však musí projít několika revizemi, neboť data šesti zemí včetně Rakouska a Irska zatím nejsou známé.
Podle dosud známých údajů rostla ekonomika meziročně nejrychleji ve Španělsku (+2,0%), v Dánsku (+1,9%) a v zemích mimo eurozónu. Naopak velké problémy má hospodářství největších ekonomik – Německa (+0,1%) a Itálie (+0,2%), relativně dobře se daří francouzské ekonomice (+1,0%).
Motorem tohoto mírného růstu v eurozóně byla spotřeba domácností, vládní výdaje a čistý export. Negativní vývoj trvá v případě hrubé tvorby fixního kapitálu, tedy investic. V reálném vyjádření byly spotřební výdaje vlády ve 2Q02 o 1,8% vyšší než ve 2Q01, další komponenty jen mírně rostly (spotřeba domácností +0,3%) nebo klesaly (investice –2,9%). Vnější sektor přispěl pozitivně k růstu HDP jen díky poklesu importu o 2,2% y/y, vývoz zůstala na úrovni 2Q roku 2001.
Pokud však porovnáme první a druhé čtvrtletí tohoto roku, jistá akcelerace patrná je. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se zvýšil export o 1,9%, dovoz jen o 1,7%, spotřeba domácností a vlády posílila shodně o 0,4%, investice poklesly o 0,8%. Je zřejmé, že vývoj investiční činnosti firem je největší hrozbou potenciálu budoucího růstu.
Z hlediska přidané hodnoty jednotlivých sektorů ekonomiky eurozóny je tahounem růstu odvětví služeb, mj. i finančních, které tvoří téměř polovinu celého HDP. Nejhorší je situace ve stavebnictví (-0,8% q/q), průmysl a energie ve druhém čtvrtletí stagnoval (+0,2% q/q).
Radim Krejčí