komentář doplněn
Tržby v maloobchodním prodeji v červnu meziročně klesly o 0,5%. K nižším tržbám přispěl zejména nižší zájem o automobily, ale ztrátu dynamiky zaznamenaly všechny segmenty maloobchodního prodeje. Svou roli sice částečně sehrály kalendářní variace, zpomalení růstu spotřebitelské poptávky v posledních měsících je však zřejmé.
Bohužel se naplnila očekávání poklesu tržeb z prodeje automobilů. Tržby z prodeje a oprav motorových vozidel v červnu meziročně klesly o 5,2% po květnovém poklesu o 5,1%. Poptávku po automobilech nespasily ani nejrůznější mimořádné nabídky dovozců automobilů, které umožnilo posílení koruny vůči euru a dolaru. Navíc červnový údaj nelze omlouvat vysokou srovnávací základnou z loňského roku. Je evidentní, že spotřebitelská poptávka je v klesající fázi svého cyklu a prodejci zboží dlouhodobé spotřeby, které není nezbytné (tj. důchodová elasticita poptávky je vyšší než u nezbytného zboží), to pocítí nejdříve a nejvíce. Předběžné údaje prodejců automobilů naznačují, že pokles pokračoval i v červenci, a byl ještě výraznější než v červnu.
Stále méně se ovšem daří také prodejcům ostatního maloobchodního zboží. Tržby v maloobchodě bez automobilů a pohonných hmot vzrostly pouze o 0,5%, což je nejnižší hodnota v letošním roce. I zde platí, že čím je prodávané zboží méně nezbytné, tím hůře se dařilo jeho prodejcům. Tržby z prodeje nepotravinářského zboží klesly o 2,6%, tržby z prodeje potravin vzrostly o 4,9%. Pohled napříč maloobchodním sektorem nabízí vcelku konzistentní obrázek. Z jediné sady údajů ještě nelze jednoznačně určit, zda jde skutečně o obrat negativním směrem, jenže jsou zde další informace, které tuto úvahu bohužel podporují. Jednou z indikací budoucího vývoje jsou indikátory důvěry. V červenci se indikátor spotřebitelské důvěry snížil na -7 bodů z -3 bodů v červnu. Faktorem, který zřejmě již zasahuje do spotřebního chování domácností je nárůst nezaměstnanosti. Ve srovnání s loňským rokem je nyní o téměř 40 tis. více nezaměstnaných. K vyšší útratě domácností nepovede ani zpomalení růstu mezd, které je již částečně patrné v průmyslu. Není divu, řadu firem postihl pokles tržeb kvůli posílení koruny vůči euru a dolaru. Exportní firmy přímo, jejich subdodavatele nepřímo. Mzdy a investice jsou možnosti, kde hledat úspory vyrovnávající pokles tržeb. Zmíněné negativní vlivy by mohly částečně kompenzovat nízké úrokové sazby a pokles inflace. V letošním roce očekáváme zvýšení maloobchodních tržeb o 2,5%.
Pozitivní informace nepřináší ani informace o tržbách v sektoru služeb. Tržby v pohostinství a ubytování ve 2. čtvrtletí meziročně klesly o 1,6% a povodně patrně přinesou další výrazně negativní impuls tomuto sektoru. Tržby v dopravě se snížily o 2,5%. Tržby ve službách poskytovaných firemnímu sektoru klesly o 2,1%, tržby u služeb osobního charakteru byly nižší o 5,2%. Tržby ve spojích sice nadále rostly (1,3%), v závěru prvního pololetí se však také dostaly do mínusu. Po dlouhé řadě dvouciferného zvyšování tržeb se totiž zastavil boom telekomunikačního sektoru. Mobilní telefony se patrně přiblížily současné hranici penetrace trhu.
Pokud by se potvrdilo zpomalení růstu spotřebitelské poptávky, mohla by ČNB pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb déle než se očekávalo. Cílování inflace v malé otevřené ekonomice totiž ve své podstatě není nic jiného než řízení domácí poptávky tak, aby neohrožovala cenovou stabilitu (tj. přiměřeně nízkou inflaci).
David Marek