Komentář doplněn
Průmyslová produkce se v červnu meziročně zvýšila pouze o 1,3%, po očištění od vlivu počtu pracovních dní činí přírůstek produkce 3,5%. Zvýšení produkce hlásí pouze 6 ze 17 odvětví. Tržby z průmyslové činnosti reálně klesly o 2,6%, díky poklesu cen průmyslových výrobců a snížení vývozních cen dosáhl nominální pokles tržeb 5,9%. Nejvíce se podařilo zvýšit objem produkce v tradičně úspěšných odvětvích: výrobě elektrických a optických přístrojů a gumárenském a plastikářském průmyslu.
Dominantní příčinou poklesu růstu průmyslové produkce je nepříznivá hospodářská situace v zemích EU. Řada českých firem je dodavatelem západoevropských výrobců, a protože průmyslové produkce v zemích EU, a zejména v Německu, je letos horší než v loňském roce, zužuje se i prostor pro expanzi českých subdodavatelů na tyto trhy. Tržby z přímého vývozu sice meziročně vzrostly o 7,0%, ještě v dubnu a květnu se však zvýšily o 20,8%, resp. 15,7%. Současné situaci a výhledu do blízké budoucnosti nepřidá ani pokles podnikatelské a spotřebitelské důvěry jak v Německu, tak celé EU. Aby toho nebylo málo, musí se průmyslové firmy vypořádávat s poklesem korunových tržeb z důvodu posílení kurzu koruny vůči euru. Apreciační vlna byla "načasována" v nejméně vhodnou chvíli. Nejvíce přitom na posílení měny doplácí firmy s vysokou závislostí na domácích výrobních zdrojích, tj. např. práci, které nemohou využít poklesu dovozních cen surovin a polotovarů kompenzující pokles korunových tržeb z vývozu své produkce.
Složité situaci v důsledku obou zmíněných faktorů musí průmyslové firmy čelit snižováním nákladů. Jednou možností je snižování počtu zaměstnanců. V červnu pracovalo v průmyslu o 35,5 tis. osob (tj. o 3,0%) méně než před dvanácti měsíci. Pokud se podíváme na údaje o celkové nezaměstnanosti, zjistíme, že ta se v červnu meziročně zvýšila o 34 tis. osob. Propouštění v průmyslu tedy dosáhlo většího rozměru než v celé české ekonomice. Jen díky tomuto faktoru se podařilo i přes pokles produkce a tržeb udržet kladný přírůstek produktivity práce (+0,4%).
Rizikem dalšího vývoje je ovšem malá flexibilita mezd. Průměrná mzda se v červnu zvýšila na 15 333 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 3,7%. Při zvýšení cenové hladiny o 1,2% se tak mzdy reálně zvýšily o 2,5%. S výjimkou dubna ovšem růst průměrné mzdy v letošním roce neklesl pod růst produktivity práce. Jednotkové mzdové náklady se tak stále zvyšují. Pokud na jedné straně dochází k poklesu tržeb, mělo by dojít ke stejnému poklesu nákladů, aby nedošlo ke zhoršení hospodaření firem s negativními důsledky pro jejich investiční možnosti. Na toto riziko upozornila v posledním zápisu z jednání bankovní rady také ČNB.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 4,0 až 4,5%, po loňském zvýšení o 6,8%. Příští rok by mohlo dojít k mírné akceleraci růstu průmyslové produkce při naplnění očekávání oživení hospodářského růstu v EU.
David Marek