Vzhledem k tomu, že se záplavy vyhnuly hlavním centrům průmyslové výroby a sektoru služeb, nebudou naštěstí stopy současných záplav výrazné. S nadsázkou by se dalo říci, že dokud bude na suchu Praha, Mladá Boleslav a Kolín, ekonomické statistiky se jen tak nezachvějí.
Patrně největší komplikací z ekonomického pohledu jsou dopravní omezení v silniční a železniční dopravě. Komplikace s sebou přináší i výpadky dodávek elektrické energie v postižených oblastech. V rámci jednotlivých regionů či odvětví ale mohou být následky velké vody citelné. Například řeky rozlité do polí jistě negativně ovlivní statistiky zemědělské výroby.
Povodně mohou být i impulsem ke zvýšení ekonomické aktivity, a to v podobě náprav škod po záplavách. V druhé polovině letošního roku by tento impuls mohl být vidět ve zvýšené tvorbě hrubého fixního kapitálu. Ze sektorového hlediska se na zvýšený počet zakázek mohou začít připravovat stavební firmy. K tomu by měly dopomoci dodatečné zdroje z veřejných rozpočtů a náhrady škody vyplácené pojišťovnami. Sektor finančního zprostředkování, kam spadají pojišťovny, mohou záplavy opět uvrhnout na určitou dobu do červených čísel. Financování nápravy škod po povodních z veřejných zdrojů není tak jednoznačnou záležitostí, jak se může zdát. Tyto prostředky budou samozřejmě chybět někde jinde. Místo nových kilometrů dálnic, se budou muset opravit poškozené komunikace, místo přípravy na důchodovou reformu se bankomat s nálepkou ČEZ použije na opravy čističek, obecního majetku a protipovodňová opatření.
Velká voda by ovšem mohla ovlivnit českou ekonomiku ještě jiným způsobem. V podobných okamžicích jdou stranou témata běžné politiky a úspěšné zvládnutí situace může přihrát stranám vládní koalice sympatie voličů. V létě a na podzim roku 2002 výrazně stouply preference vládních stran právě po povodních. Velká voda by tak mohla ovlivnit výsledek voleb, a tedy i budoucí hospodářskou politiku v ČR.