Komentář doplněn
Součet všech závazků českých dlužníků vůči zahraničí se v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšil o 12,7 mld. Kč na 1.125,9 mld. Kč. Ve srovnání s koncem roku 2004 zahraniční dluh nabobtnal o 114,1 mld. Kč (11,3 %) a v poměru k HDP se zvýšil z 36,6 % na 38,4 %.
Vývoj zahraničního dluhu ČR prošel několika fázemi. Do roku 1997 v poměru k HDP zvolna stoupal. Poté se stabilizoval a osciloval kolem úrovně 40 % HDP. V roce 2000 se tento poměrový ukazatel vydal na sestupnou dráhu a klesl až na 31 % HDP. Poslední tři roky ovšem opět zvolna vzlíná. Příčiny? Vydatně ke zvýšení zahraničního dluhu přispěl především veřejný sektor. Pro ilustraci: Za poslední dva roky zahraniční dluh stoupl o 231 mld. Kč, vláda si ve stejnou v zahraničí vypůjčila 152 mld. Kč. Předloni i loni vydalo ministerstvo financí dluhopisy denominované v eurech, byly i čerpány přímé půjčky na vládní i regionální úrovni a započítat je nutné také leasing stíhacích letounů Gripen. Podíl závazků vlády na celkovém zahraničním dluhu stoupl na 20 % z 15 % v roce 2004 a 8 % v roce 2003. O zbytek zvýšení zahraničního dluhu se postaral firemní sektor. Zahraniční zadluženost bank se měnila minimálně.
Protože si vláda půjčuje především formou dlouhodobých dluhopisů a půjček, zvyšuje se podíl dlouhodobé dluhu na celkovém zahraničním dluhu. Podíl dlouhodobého dluhu loni stoupl na 68,6 % z 66,0 % na konci roku 2004. Posun poměru zahraničního dluhu k HDP k hranici 40 % sice není pozitivní informací, z hlediska hodnocení rizik vnější nerovnováhy české ekonomiky ale nyní hraje prim klesající schodek běžného účtu. Ostatně stačí se podívat na dlouhý konec české výnosové křivky a porovnat jej s eurozónou, Polskem a Maďarskem.
Na závěr ještě srovnání výše zahraničního dluhu: