Greenmailing se v uplynulých letech dobře zabydlel i u nás a jen postupně se učíme s tímto zločinným způsobem vydělání peněz vypořádávat. Termín samotný, pocházející odkud jinud než ze Spojených států, se původně používal pro situace, kdy spekulantská firma, či jí podobný subjekt, nakoupil akcie firmy a zároveň se mu podařilo vzbudit dojem, že (i) hodlá v této firmě postupně získat majoritu, či alespoň takový podíl, který mu zajistí práva spoluurčovat složení vrcholového managementu a rad a zároveň, že (ii) současný management mu není zrovna po chuti a půjde ven. Následuje obava managementu společnosti ze ztráty svého místa a úspěšný greenmail pokus je zakončen nabídkou výkupu akcií od spekulanta s prémií na jejich tržní cenou (resp. za cenu pořízení). To přirozeně bez toho, že je podobná nabídka učiněna ostatním akcionářům.
Prvním velkým případem greenmailingu byl zřejmě výkup akcií Disney od Reliance Group, která tak v roce 1989 realizovala zisk cca 60 mil. USD. Ihned ovšem následovala žaloba ostatních akcionářů a následná pokuta ve výši 45 mil. USD, o kterou se ovšem podělila RG s managementem a dozorčími orgány Disney. Rozšířený původní význam greenmailingu dnes ale odpovídá v podstatě jakékoliv akci, kdy spekulant nakoupí akcie společnosti s tím, že nějak přinutí management k jejich odkupu s prémií. Ať již z důvodu strachu managementu z převzetí a propuštění, otravování nepodstatnými návrhy a připomínkami při valných hromadách, či jiných. Zůstává ale faktem, že greenmaling je jednoznačně něco, co poškozuje danou společnost a její akcionáře, vytváří nezdravou atmosféru na celém trhu a škodí celé ekonomice.
Obrana proti němu spočívá ve využití právních prostředků a přirozeně v kultivaci celkového prostředí tak, aby ti, kdo tyto metody využívají, nebyli považováni za tak trochu sympatické dravce finančního trhu, ale za parazity. Určitou obranou je pak i to, že management firem je schopen z nich dostat maximum a jejich akcie jsou obchodovány bez diskontu k jejich možné férové hodnotě. To mimo jiné pro spekulanta zmenšuje manévrovací prostor - např. je zde menší pravděpodobnost celkového převzetí firmy (menší obava managementu z vyhazovu), či menší pravděpodobnost, že v případě neúspěchu greenmailu vydělá na přirozeném zhodnocení akcií na burze.