Česká vláda bývá často kritizována za nedostatečný zápal pro vstup do eurozóny. Částečně právem: Rozpočtový výhled se dále zhoršuje díky kreativitě vlády i poslanců ve vymýšlení stále dalších sociálních dávek. Do eurozóny již míří všechny tři pobaltské státy, Slovinsko i Slovensko. Mimo tak zůstávají tři středoevropské země: Polsko, Česko a Maďarsko. O Česku píšeme často, v Polsku je situace nejasná díky nástupu nové, ekonomicky velmi naivní vlády. Nejméně příznivá je však situace v Maďarsku, alespoň podle názoru maďarských ekonomů.
V listopadu byl v Praze Peter Mihalyi z Central European University v Budapešti a jeho přednáška působila na české posluchače jako déja vu. Ani v Maďarsku nevědí, jak velký je vlastně schodek veřejných rozpočtů. Pro rok 2005 vláda předpokládá zhruba 4 % HDP, pokud ale vezme v potaz různé jednorázové položky, pak bude deficit možná až 10 % HDP…
Maďarská vláda tento zmatek dále zvyšuje svými nekonzistentními výroky o euru. Premiér jeden den tvrdí, že vstup v roce 2010 není dogma, druhý den se zapřísahá, že v roce 2010 se v Budapešti bude platit eurem. Maďarská centrální banka je zřejmě nejméně kvalifikovanou středoevropskou centrální bankou. Je jistě jen náhodou, že také nejvíce podléhá politickému tlaku. Vládě se totiž podařilo rozšířit počet členů „měnového výboru“ a najmenovala do něj, kupodivu, své příznivce.
Tento neutěšený stav vede k postupnému oslabování důvěry Maďarů v stabilitu forintu a k „plíživé euroizaci“. Stále více transakcí probíhá v euru, včetně například hypoték. Oficiálně se tak euro oficiálním platidlem v Maďarsku jen tak nestane, fakticky však tento stav může nastat mnohem dříve. To však nemá sloužit jako návod pro českou vládu…
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)