Komentář doplněn
Až bude hledat výrobce nápojů Red Bull téma na reklamní spoty, může si vybrat českou ekonomiku. Ta se totiž v závěru loňského roku odlepila od země a vzlétla meziroční rychlostí 6,9 procenta. A není všem příznivým zprávám konec: Letmý pohled na strukturu HDP odhalí, že se o raketové tempo růstu HDP postaral především zahraniční obchod. Druhé v pořadí jsou investice, zatímco spotřeba domácností nadále kráčí tempem, které nemusí ekonomy znepokojovat. Zároveň byla směrem vzhůru revidována data za předchozí čtvrtletí. V roce 2005 se HDP zvýšil o rovných 6,0 % po růstu o 4,7 % v roce 2004.
Akcelerace ekonomiky v závěru loňského roku čerpala sílu především v zahraničním obchodu. Čistý export se růstu HDP podílel polovinou. Podle očekávání výrazně zpomalil dovoz, zatímco vývoz dokázal dále zrychlil svou meziroční dynamiku na 14,0 % z 10,9 % ve 3. čtvrtletí. Spotřební výdaje přispěly k růstu HDP 2,5 procentního bodu. Dynamika spotřeby zůstala poměrně nízká, nicméně tato položka tvoří zhruba 70 procent HDP, a proto významně ovlivňuje HDP. Výdaje domácností na spotřebu reálně stouply o 2,6 %, naopak vláda utrácela o 0,6 % méně. Hrubá tvorba fixního kapitálu meziročně stoupla o 4,2 % a přidala k růstu HDP 1,3 procentního bodu. Nejvyšší dynamiku v této oblasti vykazují investice do strojního zařízení, zatímco bytová výstavba investicím ubírala na síle. Z pohledu odvětvové struktury ekonomiky nejvíce k růstu HDP přispěl zpracovatelský průmysl (4,0 procentní body), následován obchodem (1,0 procentní bod). Produktivita práce se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšila o 5,6 % a jednotkové mzdové náklady klesly o 0,1 %.
Za celý loňský rok se HDP reálně zvýšil o 6,0 %. Zajímavé je, že o stejné procento stoupl o HDP v běžných cenách, neboť podle deflátoru HDP se cenová hladina loni nepohnula ani o vlásek. Tři procentní body z dynamiky HDP patří čistému exportu. Obchodní bilance se loni zlepšila o 67 miliard korun nominálně, reálné zlepšení ale dosáhlo dokonce 97 miliard korun. Domácnosti svými útratami pomohly růstu HDP 1,5 procentního bodu, tedy podobně jako v předchozích dvou letech. Vývoj spotřeby domácností reflektuje dynamiku disponibilního důchodu domácností. Rostoucí zadluženost domácností promlouvá do celkového vývoje spotřeby poměrně omezeně. Investice pomohly ekonomice podobně jako předloni a přispěly k růstu HDP 1,1 procentního bodu. Odvětvová struktura ukazuje, že k růstu HDP přispěl třemi třemi procentními body zpracovatelský průmysl, 1,4 procentního bodu obchod, služby pro podniky, výzkum, vývoj a služby v oblasti nemovitostí pomohly růstu HDP 0,7 procentního bodu. Podíl průmyslu na HDP se zvýšil na 33,1 % z 32,2 % v roce 2004 na úkor podílu služeb a stavebnictví. Rostoucí koncentraci ekonomiky dokazuje i standardní Herfindahlův index. Produktivita práce stoupla o 5,0 %. Nejvýrazněji v síťových odvětvích (rozvod a výroba elektřiny, plynu a vody), ve finančním sektoru a zpracovatelském průmyslu. Jednotkové mzdové náklady loni v české ekonomice jako celku stagnovaly.
Loňský kvapík českého hospodářství by jej měl samozřejmě přiblížit o další krůček blíže průměrné úrovni ekonomické výkonnosti zemí Evropské unie. Průměrná hodnota českého HDP na osobu přepočtená podle parity kupní síly by se měla zvýšit na 73,3 % z předloňských 70,3 %. Pokud je někdo zvyklý na srovnávání s Německem, mělo by dojít k posunu českého HDP na osobu z 64,7 % v roce 2004 na 67,9 %.
Příznivé informace napříč celým spektrem dat o HDP se docela určitě stanou předmětem srovnávání a rétoriky vládní i opoziční. Ano, do jisté míry tomu pomohla hospodářská politika, a to zejména podporou investiční aktivity a vstupem ČR do EU, což umožnilo plné zapojení od obchodu se zeměmi unie. Zároveň je ovšem o to více tristní, že při šestiprocentním růstu ekonomiky vykazují veřejné rozpočty stále velmi vysoké schodky. Navíc v letošním roce by mělo dojít k opětovnému zhoršení rozpočtových čísel. A to by měl být hlavní aspekt hodnocení hospodářské politiky. Tím se ovšem vláda chlubit nebude. Výkonnost a stabilita české ekonomiky jsou podle naprosté většiny parametrů na výborné úrovni. Jedinou skvrnou na kráse je hospodaření vlády. O české a slovenské ekonomice se nyní mluví jako o středoevropských tygrech. Významný rozdíl je ovšem v tom, že slovenský tygr běhá rychle po léčebné reformní kúře. Slovensko má za sebou reformy veřejných rozpočtů, důchodového systému i financování zdravotnictví. Česká kočkovitá šelma běhá sice také rychle, ale táhne s sebou řadu neléčených nemocí a je nezodpovědné se jim nevěnovat nyní, kdy jsou k tomu příhodné podmínky.