Právě jste vstoupili do online rozhovoru s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. Pan guvernér začal odpovídat na otázky čtenářů v 14:00 hodin a rozhovor skončí v 15:30. Otázky můžete klást kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.
Zajímá Vás, kdy budeme platit eurem? Kdy se dostaneme na životní úroveň Západu? Chcete vědět, kam půjde koruna? Kam směřují úrokové sazby? Zeptejte se toho nejpovolanějšího!
Na veřejnosti promluvil pan Zdeněk Tůma naposledy v pátek 10. února. Agentuře Reuters v americké Filadelfii řekl, že silný růst kurzu koruny z
poslední doby je nevhodný a pokud se měna udrží na současné úrovni, poškodí to ekonomiku. Bankovní rada naposledy jednala o měnové politice 26. ledna, kdy rozhodla poměrem hlasů 4:2 ponechat základní úrok ve výši 2,00 %. Dva hlasy byly pro snížení sazeb.
Upozornění:
* Redakce Patria Online si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním. Děkujeme za pochopení.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí dole v diskusi.
OTÁZKA (Pokorný, 15:29) Vaši kolegové M. Erbenová (právě před chvílí) a J. Frait otevřeně hovoří o možnosti snížení sazeb kvůli silné koruně. Jste tomuto kroku také nakloněn? Děkuji
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 15:43) Necetl jsem jeste vyjadreni kolegyne Erbenove, takze ho nemohu komentovat. Co se tyka kolegy Fraita, nerekl, ze je naklonen snizeni sazeb. Pouze rekl, ze mozna navrhne snizeni sazeb. To jeste neznamena, ze pro nej sam bude hlasovat. Jsou situace, kdy argumentace neni jednoznacna a pak nektery clen BR navrhne hlasovat i o jinem navrhu, nez jake mame doporuceni od nasich expertu.
Rozhodne celime jinemu vyvoji nez pred par mesici. Posileni kurzu je vyznamne a neni pochyb o tom, ze drivejsi uvahy o postupnem zvysovani sazeb vzaly pro tento okamzik za sve. Koneckoncu i na minulem menovem jednani navrh na snizeni sazeb ziskal urcitou podporu. V tomto okamziku tezko predjimat, k jakemu rozhodnuti nas dovedou probihajici analyzy a nasledna diskuze.
OTÁZKA (Josef Jansa / Lumir Mistr, 13:12 / 13:40) Vážený pane guvernére. Od března 2004, tedy zhruba během dvou let, posílila koruna vůči euru o téměř 5 korun. Pro malé exportní firmy to začíná být téměř likvidační záležitost. Bude proti tomu ČNB kromě málo přesvědčivých slovních komentářů něco fakticky dělat? Považujete v této souvislosti loňské překvapivé zvýšení úroků za opodstatněné?
Proč připravujete firmy a lidi na zvyšování sazeb a v zápětí provedete jejich snížení s odůvodněním na příliš silnou korunu? Dělá Vám radost uvádět trhy v omyl?
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 15:33) Souvislost mezi menovou politikou a kurzem jsem jiz vysvetlil v jedne z predchozich odpovedi. Proto jen k druhe casti otazky:
V cestine mame hezke uslovi - po bitve kazdy general: kdybychom byvali vedeli, ze koruna posili behem tri mesicu o 10%, tak bychom nebyli byvali zvysovali. Rozhodne vsak toto posileni nelze pricist mirnemu zvyseni sazeb, hraly zde ulohy vyznamnejsi faktory. Pri tehdy dostupnych informaci vsechny nase analyzy ukazovaly, ze by urokove sazby mely postupne rust. Nikoho tudiz neuvadime v omyl, protoze by nam to delalo radost, ale my opravdu nemuzeme vedet s jistotou, jak se budou vyvijet rizika v pristich mesicich, resp. 1-2 letech (coz je obvykly vyhled pro menovou politiku). Pri prognozovani budouciho vyvoji vzdy dochazi k neustalym korekcim na zaklade aktualniho vyvoje a novych informaci, vetsinou jde o korekce mirne, cas od casu jde o vetsi zmenu. Nemyslim, ze bychom prekvapovali zase tak casto.
OTÁZKA (Miroslav Plojhar, 14:32) Dobrý den, zvažuje Bankovní rada zveřejňovat v Minutes, kdo jak hlasoval o úrokových sazbách? Některé ostatní centrální banky, které cílují inflaci, to dělají, aby zvýšily důvěryhodnost měnové politiky (např. anglická, polská či maďarská). Jaký je Váš názor a co byste popřípadě prosazoval? Bylo by to více než zajímavé vzhledem k častým obratům ve směru změn úrokových sazeb ČNB a vzhledem k doprovodným komentářům členů bankovní rady v médií. Děkuji a přeji hezký den.
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 15:22) Mate pravdu, nektere centr. banky jmena zverejnuji, nektera nikoli, nektera nezverejnuji ani pomer hlasu (na rozdil od nas). Tuto otazku jsme opakovane debatovali (v ruznych slozeni BR) a zatim neprevazil nazor, ze by prinos pro transaprenci byl vyznamny. V nekterych pripadech to muze byt i kontraproduktivni (viz napr. nedavne prehlasovani guvernera Bank of England). Nevylucuji, ze k tomu nekdy v budoucnu pristoupime. Osobne ale povazuji za vetsi tema, zda centralni banky maji publikovat implikovanou trajektorii urokovych sazeb.
Jinak fakticky k "castym obratum urokovych sazeb". Prisel jsem do CNB pred 7 lety, od te doby jsme na sestupne trajektorii urokovych sazeb. Za celych 7 let jsme nekolikrat meli pocit, ze jsme dosahli dna, ale snad jen 2-3x jsme se od nej pokusili odrazit. Pokud tomu rikate "caste obraty", tak musim rici, ze pod pojmem casto si predstavuji neco jineho. Take bych doporucil srovnani nikoli s ECB, s niz jsme v teto souvislosti obcas srovnavani, nebo ta se dosti vymyka, ale podivejte se na vice srovnatelne ekonomiky, napr. Svedsko, Svycarsko, Velka Britanie, Polsko, Slovensko, ...
OTÁZKA (Michal Nový, 12:38) Vážený pane guvernére, měl bych na Vás jednoduchý dotaz. Které ze stran by jste si přál, aby tvořily příští vládu.
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 15:13) Ale necekate, ze vam odpovim :-)
S vladou i s parlamentem mame korektni pracovni vztahy. Je to do znacne miry diky tomu, ze se drzime naseho mandatu daneho zakonem a neprekracujeme ho. To take znamena drzet se stranou od politiky. Odpoved na vasi otazku by rozhodne nesla v teto linii.
OTÁZKA (Schiller, 12:31) Pane guvernére, jaká bude pozice Komise pro finanční trh, která má vzniknout v dubnu? Existuje již představa, jak bude KFT v rámci ČNB i navenek fungovat? Jak bude řízena? Převezmete osazenstvo KCP, nebo plánujete výraznou personální obměnu a raději než mladé a poctivé osazenstvo vytvořit profesionální tým odborníků? Bude komise pohlížet na pojistný trh a trh s cennými papíry (obchodníci nebo pojišťovny a zprostředkovatelé nemívají zrovna souhlasné cíle) a na jeho potřeby, nebo se bude spíše regulovat a přeregulovávat ve stylu např. FSA ve snaze dostat trh pod ještě větší kontrolu státu? Děkuji
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 15:07) Nejprve male upresneni: nikoli komise, ale Vybor pro financni trh ma zvniknout jako poradni organ dohledu, ktery by od 1.4.2006 mela vykonavat cetnralni banka. Jde o velkou zmenu, takze pri tomto slouceni je potreba pamatovat take na kontinuity prace vsech ctyr soucasnych dohledovych instituci. Proto se na vznik slouceneho dohledu musime divat jako na proces, ktery 1. dubnem zacne, nikoli konci. Z duvodu kontinuity dojde prakticky k preklopeni struktury Komise pro cenne papiry a Urady pro dohled nad pojistovnami a penzijnimi fondy, dohled nad kampelickami bude "vstreban" bankovnim dohledem. Nicmene jiz v teto prvni fazi dojde k usporam: usetri se na "podpore", tj. administrava, sprava budov apod. bude zajistovana v ramci stavajici infrastruktury CNB; rychle by se melo podarit sjednotit "reporting", tj. nebudou se posilat podobne ci dokonce duplicitni informace vice institucim; ocekavam, ze bude mozne delat komplexni dohlidky, takze do prislusne financni insituce nebudou chodit nezavisle na sobe ruzne tymy na dohled apod. Nektere ukoly ale budou dlouhodobejsi, napr. zatim pretrvavaji urcite asymetrie v legislative, ktere vyplyvaji z trochu jineho zamereni dohledu.
A nemeli bychom zapomenout na to, ze dojde take ke sjednoceni regulace (priprava legislativy a podzakonnych norem): primarni legislativu (zakony) bude mit v kompetenci MF, sekundarni CNB.
Jakmile bude prislusna legislativa podepsana prezidentem republiky, budeme podrobne informovat subjekty na financnim trhu, jak dale budeme postupovat a co je mozne ocekavat.
A jeste doplneni k teto otazce: zmineny Vybor pro financni trh bude poradni organ slozeny z odborniku. My verime, ze do Vyboru budou jmenovani kvalifikovani lide a diky tomu bude Vybor moci sehravat dulezitou ulohu v komunikace mezi dohledem a financnim trhem.
OTÁZKA (Jan Liska, 12:30) Jaký bude podle Vás největší přínos/ztráta pro běžné občany ČR po zavedeni EURa.
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:55) O tom uz bylo popsano hodne papiru, leccos se da vycist take z jiz zminovaneho materialu o pripravenosti CR na prijeti jednotne meny a take z nasich analyz dostupnych na webu. Take jine centralni banky (napr. Slovensko, Polsko, Madarsko, Svedsko) na toto tema publikovaly.
Velmi strucne:
prinosy: cenova transparence napric Evropou, omezeni transakcnich nakladu (napr. konverzni poplatky), snizeni kurzoveho rizika pro ceskou ekonomiku
naklady: predevsim ztrata nezavisle menove politiky, coz snizuje manevrovaci moznosti hospodarskych politik
OTÁZKA (Žáček, 12:25) Vážený pane guvernére, zajímal by mne výhled na termíny přijímání EURa jako domácí měny. Souhlasil byste s tvrzením, že dojde k posunu termínu až na roky 2014 - 2016? Vidíte nějakou pravděpodobnost, že by k němu nedošlo vůbec? Na kdy je reálné vidět vstup do ERM II. a na kdy by bylo podle Vás skutečně rozumné a prospěšné připravit přijetí EURa? Dále by mne zajímal Váš názor na skutečný pohyb kursu CZK vůči EUR a USD v horizontu 1 a 2 let, bez ohledu na dnešní vyjádření českého premiéra. Děkuji
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:48) Jak jsem uvedl v prvni odpovedi, na rozdil od premiera nevim, kde se kurz bude pohybovat za par let. K ERM2 a euru: verim tomu, ze mame verohodnou menovou politiku, a proto nevidime velkou pridanou hodnotu v systemu ERM2. Jsme ve shode s MF a vladou, ze pro Ceskou republiku je rozhodnuti o ERM2 fakticky rozhodnutim o jednotne mene, minus potrebne 2-2 a pul roku, ktere jsou vyzadovany jako predvstupni test. Nikdy jsem se take netajil tim, ze ERM2 vzniklo v jine situaci a pred mnoha lety a osobne si nemyslim, ze je vecne nezbytne pro posouzeni, zda dana zeme ma na hladke prijeti eura. Nicmene je to soucast "pravidel hry", ktere se asi nezmeni.
Zda dojde k posunu opravdu nechavam na rozhodnuti politiku. Je to sice rozhodnuti, ktere ma vyznamne ekonomicke implikace, ale v konecnem dusledku je to rozhodnuti politicke. I z tohoto duvodu je nutne, aby cil soucasne vlady (r. 2010) potvrdila vlada, ktera vzejde z pristi parlamentnich voleb.
OTÁZKA (Zdeněk Musil, 12:22) Vážený pane guvernére, po sérii krachů tzv. kampeliček a v souvislosti se vstupem ČR do EU došlo ke zvýšení úrovně státního dohledu nad činností těchto institucí. Je podle Vašeho názoru riziko využívání běžných služeb těchto institucí v ČR v současné době možno porovnat s mírou rizika při využíváním služeb menších bank? Mají kampeličky podle Vás v ČR budoucnost? Děkuji.
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:39) V kazdem pripade doslo k vyznamne konsolidaci tohoto sektoru. Blizsi hodnoceni ale v tomto okamziku dat neumim, kampelicky staly mimo oblast dohledu nad bankovnim sektorem, a proto jsme se jimi v centralni bance nikdy podrobneji nezabyvali. To se ale v soucasne dobe meni, pokud prezident republiky podepise prislusnou legislativu, od 1. dubna 2006 budeme odpovedni za dohled nad celym financnim sektorem vcetne kampelicek. Za rok vam budu jiste moci dat vice uspokojujici odpoved, v tomto okamziku o tomto sektoru opravdu mnoho nevim.
OTÁZKA (Honza, 12:20) Jaké jsou vaše osobní ambice do budoucna? Jako guvernér ČNB jste zřejmě dosáhl v Čechách maxima ...
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:34) Tezka otazka ... pred sebou mam jeste pet let, mandat mi konci v unoru 2011. Dost casu na blizsi promysleni, co dale. V minulosti jsem pracoval v akademicke sfere, financnim sektoru, nadnarodni instituci ... s velkou pravdepodobnosti budou moje kroky mirit do nektere z techto oblasti.
OTÁZKA (Jiří S., 12:19) Dobrý den, nerozumím tomu, proč chce ČNB za každou cenu udržet českou korunu na slabší úrovni, než je nyní. Nebylo by lepší nechat kurs na trhu, nerozumím totiž tomu, jaké riziko by nám hrozilo, kdybychom nechali kurs na vývoji trhu?
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:30) Nechavame ji vyvoji trhu! Patrime mezi zeme, ktere uplatnuji politiku tzv. managed float, neboli rizeneho "plovouciho" kurzu. Ve skutecnosti "managed" v nasem pripade znamena, ze koruna je urcovani trhem, pouze rikame, ze za mimoradnych okolnosti (prilis silne vykyvy kurzu) jsme pripraveni zakrocit treba i intervencemi.
Krome toho ale centralni banky pochopitelne reaguji na kurz, nebot menovy kurz take urcuje nastaveni tzv. menovych podminek. To znamena, ze dojde-li napr. k posileni koruny, menove podminky se zprisni a pokud by to znamenalo vyznamny odklon od rovnovaznych urovni, centralni banky reaguji poklesem urokovych sazeb, aby tento tlak alespon castecne vykompenzovaly. To ovsem neznamena, ze bychom chteli kurz ridit, pouze vychazime z cile, ktery mame v zakone - udrzeni cenove stability. Vyrazne a rychle zprisneni kurzu totiz vede k poklesu inflace, dostava nas mimo nas cil. Krome toho dojde i poklesu ekonomicke aktivity. V roce 2001a 2002 jsme videli, ze rychle posileni kurzu dotlacilo inflaci az do zapornych hodnot a rust ekonomiky vyznamne poklesl.
Obecne se tedy da rici, ze kurz je urcovan trhem a trh bere v uvahu vsechny faktory, ktere ho mohou ovlivnit. Jednim z tech faktoru je i centralni banka.
OTÁZKA (A. Beňo, 12:10) Pozoruji, jak úplně vyšuměl případ poplatků u bank. Podle ČNB je vše v pořádku. Ale dělali jste si srovnání s okolními státy? Poplatky jsou u nás vyšší při o hodně nižších platech! A Banky vykazují miliardové zisky, které pak jdou do zahraničí!
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:21) Podle meho nazoru nic nevysumelo. My jsme sice nebyli aktivni ucastnici jednani mezi MF a bankami, ale podle mych informaci doslo k dohode na prijeti urcitych standardu ze strany bank a krome toho byla zrizena pracovni skupina ze zastupcu MF, bank a CNB, ktera ma za ukol predevsim analyzovat dalsi moznosti, aby bankovni produkty byly pro klienty srozumitelne.
Co se tyka srovnani, vzdy zalezi na tom, co a koho srovnavate. Najdete zeme, kde jsou poplatky nizsi, ale take zeme, kde jsou vyssi. Jedna z podstatnych okolnosti pri srovnani je take financni bohatstvi dane zeme: pokud budete mit na svem uctu nekolikanasobek (coz je pripad vyspelejsich zemi ve srovnani s nami), tak je vetsi sanci, ze na financnim sektoru budete poptavat vice sluzeb - a za ne zaplatite. V takovem pripade poplatky u nekterych jednoduchych produktu, jako je napr. vedeni bezneho uctu, mohou byt opravdu velmi nizke, nebot financni instituce vam prodaji dalsi a slozitejsi financni produkty.
My jsme nehodnotili poplatky jako takove, my jsme predevsim zduraznovali, ze bankovni sektor u nas je vysoce konkurencni a za tim si nadale stojim. Pouze pripominam, ze take setreni Uradu na ochranu hospodarske souteze k moznemu kartelu bylo uzavreno s negativnim vysledkem.
OTÁZKA (Martin R., 12:07) Dobrý den. Jste Vy osobně pro euro nebo pro korunu? Jste přesvědčen, že je (bude v roce 2010) přijetí eura pro ČR ekonomicky výhodné?
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:12) Nedavno jsem publikoval clanek (myslim, ze to byly Lidove noviny), kde jsem vysvetloval, ze ekonomicky to nelze jednoznacne spocitat. Mame celou radu analyz, ktera je publikovana na webu CNB, ale podle ocekavani je obrazek cernobily. Krome toho ne vsechno se da kvantifikovat.
Jsem zdrzenlivy v odpovedich na otazky tohoto typu i z toho duvodu, ze centralni banka si musi podrzet kredibilitu bez ohledu na konecne rozhodnuti ohledne casovani prijeti eura: bude-li to v roce 2010, musime byt schopni zajistit hladky prechod na jednotnou menu, bude-li pozdeji, musime umet nadale provadet nezavislou a verohodnou politiku. Proto se nechci jednoznacne pripojit ani k taboru euroskeptiku, ani k podpore co nejrychlejsiho prijeti eura.
Nicmene nadale plati, co jsem jiz nekolikrat rekl, ze rok 2010 je zvladnutelny, ale podminen potrebnymi reformami. Na potrebne kroky upozornuje i material hodnotici pripravenost na prijeti jednotne meny, ktery projednala a schvalila vlada na podzim 2005.
OTÁZKA (Investor, 12:02) Po posledním jednání bankovní rady jste řekl, že nepovažujete současné tempo posilování koruny za udržitelné. Premiér Paroubek dneska řekl, že se koruna k datu přijetí eura, tj. 1.1.2010 přiblíží úrovni 25,00 Kč za euro. Souhlasíte?
ODPOVĚĎ (Zdeněk Tůma, 14:04) Myslim, ze pan premier nedocenil, ze takovy vyrok z jeho strany je pro trh hodne citlivou informaci. Ackoli vzdy zduraznuji, ze konecne rozhodnuti o nacasovani prijeti eura je predevsim v rukou politiku, centralni banka ma nezastupilnou expertni ulohu. Prave v oblasti dohody na konverznim pomeru hraji dulezitou ulohy centralni banky (vcetne ECB) a zatim zadna jednani v tomto smeru vedena nejsou. Z teto perspektivy je treba vnimat vyrok pana premiera.
Jinak co se tyce urovne kurzu, ja nevim, kde bude v roce 2010 a i pan premier muze prinejlepsim hadat.
Off-line rozhovor se Zdeňkem Tůmou na www.patria.cz z roku 2003
Životopis Zdeňka Tůmy (link na ČNB)