Komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců se v lednu zvýšil o rovné procento a meziroční změna dosáhla 0,3 %, v prosinci dosáhla stejné hodnoty ale s opačným znaménkem. Síly na cestu z deflace zpět k inflaci načerpaly produkční ceny v rostoucích cenách elektřiny a tepelné energie.
Osm desetin lednového zvýšení cen v průmyslu mají na svědomí elektřina a teplo, kde ceny stouply o 8,3 %, resp. 4,4 %. V okamžiku, kdy zdražují výrobní vstupy (zejména uhlí) a ostatní energetické substituty (zemní plyn), je růst cen elektřiny a tepelné energie logický. V lednu navíc přichází sezónní efekt v podobě zimních tarifů elektrické energie.
Po dvou měsících klesajících cen se k růstu vrátily ceny rafinérské produkce. Jejich ceny se v reakci na vývoj cen ropy ve světě zvýšily o 1,4 %. Naopak v poklesu pokračovaly ceny hutní produkce, která má v indexu cen průmyslových výrobců poměrně velkou váhu.
Zajímavým vývojem prošly v poslední době ceny v potravinářském průmyslu. Třináct měsíců v řadě klesaly nebo stagnovaly. Série byla přerušena až minulý měsíc, kdy stouply o 0,2 %. Nicméně meziroční deflace v cenách potravinářské produkce stále dosahuje 3,3 %. Je zřejmé, že zde hrají klíčovou roli ceny zemědělských výrobců, kde nyní meziroční deflace činí 3,0 %.
„Jádrová inflace“ v cenách průmyslových výrobců (bez potravin, uhlí, ropy, kovů, elektřiny a tepla) nyní podle našich výpočtů dosahuje stejné hodnoty jako inflace měřená základním indexem, tj. 0,3 %. Produkční ceny doplňují obrázek poskytovaný spotřebitelskými cenami, ve kterém chybí domácí poptávkové tlaky na cenovou hladinu. Z deflace se produkční průmyslové ceny vyhouply jen díky proměnlivým cenám energií.