Následuje tisková zpráva ČNB
Bankovní radě byla předložena lednová situační zpráva obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin.
Nová prognóza potvrzuje nízkoinflační charakter současného hospodářského oživení. Ve srovnání s prognózou z října byla pro letošní rok snížena predikce inflace a zachována predikce růstu HDP. Snížení očekávané inflace pro tento rok je reakcí na nižší než predikovanou inflaci koncem loňského roku, na vliv pevnějšího měnového kurzu a na přehodnocení odhadu dopadů změn spotřebních daní. Předpokládá se, že hospodářský růst bude i nadále tažen zlepšováním exportní výkonnosti, s ohledem na cyklický růst zaměstnanosti se očekává zrychlení spotřeby domácností a předpokládá se, že bude pokračovat rychlý růst investiční poptávky. Pro letošní rok prognóza vychází z předpokladu přibližně neutrálního působení rozpočtové politiky na hospodářský růst a s jejím mírně kladným příspěvkem v příštím roce.
Modelová prognóza je založena na částečně upravených odhadech rovnovážných veličin, které spoluurčují cyklickou pozici ekonomiky a působení měnových podmínek. Oproti poslední prognóze byl v modelu snížen odhad rovnovážné reálné úrokové sazby a zvýšen odhad tempa rovnovážného reálného zhodnocování s předpokladem jeho postupného poklesu v budoucnosti. V důsledku toho se zpřísnilo odhadované působení úrokové složky měnových podmínek v minulosti a naopak minulé působení reálného kurzu je odhadováno jako méně přísné.
S předloženou prognózou je konzistentní mírný růst úrokových sazeb, který je však mimo jiné podmíněn předpokladem růstu zahraničních úrokových sazeb a přibližnou stabilitou měnového kurzu zhruba na jeho úrovni z konce loňského roku.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala novou prognózu a její rizika. Bankovní rada se shodovala, že rizika prognózy jsou vychýlena směrem dolů. K jejich hlavním zdrojům patří vývoj kurzu a nejistota ohledně tempa zvyšování zahraničních úrokových sazeb. Panovala shoda, že vývoj zahraničních sazeb však rozhodně není jediným determinantem měnové politiky, neboť vývoj měnového kurzu ovlivňuje mnohem více faktorů. V diskuzi zazněly obavy, že úpravy modelu sice zlepšují chování modelu z hlediska vývoje kurzu, ale není jasné, zda zlepší schopnost predikovat inflaci. Naproti tomu však bylo řečeno, že provedené úpravy mohou být adekvátní odpovědí na nové poznatky o vývoji ekonomiky a zachovávají konzistenci predikce. Došlo ke shodě, že tato problematika bude průběžně analyzována a že bankovní rada se jí bude i nadále věnovat.
V diskuzi o vývoji měnového kurzu se bankovní rada shodovala na tom, že tempo jeho zhodnocování, ke kterému docházelo v posledním období, není z hlediska reálné ekonomiky udržitelné. Zazněl však názor, že doposud byli výrobci schopni se s kurzovým vývojem vypořádávat. Naproti tomu byl uveden argument, že jisté zhoršení situace podmínek vývozců je již patrné v aktuálních datech finančních výsledků podniků.
V debatě zaznívalo, že zastavení posilování měnového kurzu a jeho následná korekce je jedním z možných scénářů, a to i přes opačný sentiment převládající mezi domácími analytiky. V souvislosti s diskuzí o nejistotě budoucího kurzového vývoje bylo poukázáno na potenciálně velký vliv schodku na účtu výnosů platební bilance. Také bylo řečeno, že na krátkodobé výchylky kurzu nemusí měnová politika unáhleně reagovat a bylo konstatováno, že kurz je značně volatilní veličina. Naproti tomu však byl opakovaně vysloven názor, že vlivy, které působí na zhodnocování kurzu, mohou být trvalejšího charakteru a že přiměřenou reakcí měnové politiky na takový šok je snížení měnověpolitických úrokových sazeb.
Opakovaně byl připomenut nízkoinflační charakter české ekonomiky. Byla zmiňována velmi nízká úroveň jádrové inflace a také fakt, že predikce tzv. měnověpolitické inflace očištěné od primárních vlivů daní se na horizontu měnové politiky nachází pod inflačním cílem. Bylo také konstatováno, že průměrná inflace se během posledních čtyř let nacházela vždy pod inflačním cílem a byly diskutovány možné dopady dlouhodobého podstřelování inflačního cíle na inflační očekávání i očekávání ohledně charakteru měnové politiky. Zazněl názor, že v tomto kontextu může být pro obnovení důvěryhodnosti inflačního cíle adekvátní dočasně uvolněnější měnová politika. Na druhou stranu bylo poukázáno na potíže, které přináší snaha přiblížit inflaci cíli v situaci pokračujícího posilování směnného kurzu.
Bankovní rada věnovala pozornost překvapivě dobrému vývoji zaměstnanosti. Panovala shoda, že negativním prvkem tohoto jinak pozitivního vývoje je, že ve větší míře nedochází k zaměstnávání registrovaných nezaměstnaných. Byla diskutována souvislost mezi poměrně nízkým růstem nákladů práce a vysokým a navíc nadále rostoucím podílem nerezidentů na zvyšování zaměstnanosti.
V debatě se členové bankovní rady dotkli také vývoje na trhu s nemovitostmi. Byla vyslovena obava, že pravděpodobný přechod stavebních prací do vyšší daňové sazby v roce 2008 může být v mezidobí příčinou nerovnovážného vývoje na tomto trhu. Bylo však ale také citováno očekávání ochladnutí poptávky na trhu s nemovitostmi, které bylo indikováno v konjunkturálních ukazatelích.
Panovala shoda, že působení rozpočtové politiky představuje nejistotu pro rozhodování o měnové politice. Rizikem je možnost, že v kontextu rychle rostoucí ekonomiky nedojde v roce 2006 k pokračování poměrně uměřeného fiskálního vývoje z loňského roku. Na místo toho by vláda v letošním roce mohla plně využít prostor k prohloubení rozpočtového schodku, který jí dává konvergenční program a schválený rozpočet, a navíc by mohla čerpat i ze značných rezerv převedených z roku 2005.
Po projednání lednové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení úrokových sazeb o 0,25 p.b.