komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v březnu snížil o 0,1%. Inflace, měřená meziroční změnou indexu spotřebitelských cen, tak nyní činí 3,7%. K poklesu indexu spotřebitelských cen přispěly zejména nižší ceny potravin a posezónní slevy cestovních kanceláří. Nadále také pokračovalo zlevňování v prodejnách oděvů a obuvi. Opačným způsobem zasáhlo do vývoje inflace zdražení benzínu a nafty. To však proběhlo spíše v druhé polovině měsíce a promítne se více v dubnových číslech.
Nejvýrazněji ovlivnily březnovou inflaci ceny potravin. Pokles o 0,6% je důsledkem snížení cen masa, jež se týkalo především vepřového a drůbeže. Například kuře zlevnilo zhruba o 5%. Vzhledem k tomu, že maso má relativně velkou váhu ve spotřebním koši stáhlo směrem dolů celý cenový index ve skupině potravin i celkovou inflaci. Opačným způsobem zasáhlo do vývoje inflace zvýšení cen zeleniny a ovoce, a v růstu cen pokračovaly také brambory. "Zimní bramborový efekt" postupně odeznívá, v květnu či červnu nás však čeká další cenový šok, při uvedení ranných brambor na trh.
Podle očekávání se s končící zimní turistickou sezónou odhodlaly ke slevám cestovní kanceláře. V průměru snížily své ceny o 0,6%. Slevy by měly pokračovat také v dubnu.
Na druhé straně spektra inflačních faktorů se ocitly pohonné hmoty. Vzestup cen ropy na světových trzích zastavil osm měsíců trvající sestupný trend. Průměrná březnová cena severomořské ropy BRENT se ve srovnání s únorovým průměrem zvýšila o 17%. K růstu cen ropy však došlo již v lednu a únoru. Nárůst dovozních cen této suroviny sice částečně brzdilo posílení koruny vůči dolaru, nestačilo však na tak rychlý vzestup cen ropy. Důsledkem je zdražení cen benzínu o 0,6% v průběhu března, díky čemuž se ceny v celé skupině doprava zvýšily o 0,3%. Statistické šetření cen se však provádí zhruba k 20. dni v měsíci a k nejvýraznějšímu zdražení benzínu a nafty došlo právě v závěru měsíce. Další růst cen nás patrně nemine ani v dubnu. Příští údaje o inflaci tak budou zasaženy rostoucími cenami benzínu více než březnové statistiky.
Březnem počínaje začal očekávaný sestup inflace, jež by měl nalézt dno v červenci blízko hodnoty 2,2%. Důvodem tohoto očekávání, je předpoklad, že se letos nebude opakovat loňské výrazné zdražování cestovních kanceláří. Proti typickým sezónním faktorům v této oblasti letos příznivě působí posílení kurzu koruny. Silná koruna také pomáhá tlumit vliv rostoucích cen ropy a snižuje dovozní ceny ostatních surovin, polotovarů, ale i spotřebního zboží. V druhé polovině letošního roku by se měla inflace vrátit zpět nad tříprocentní úroveň. Naše prognóza na konec roku nyní činí 3,4%.
Letní pokles inflace určitě nezasáhne do rozhodování České národní banky. Horizont účinnosti měnové politiky ČNB odhaduje na 12 až 18 měsíců. Tou dobou by se měla podle našeho odhadu inflace spolehlivě pohybovat v rámci stanoveného inflačního cíle. Není tedy důvodu hýbat s úrokovými sazbami. Řečí tvůrců měnové politiky bychom mohli říci, že inflační rizika jsou vyrovnaná.
David Marek