Komentář doplněn
Český statistický úřad dnes zveřejnil údaje o spotřebitelských cenách za leden. Index spotřebitelských cen se meziměsíčně zvýšil o 1,5% (odhad Patrie i konsensus trhu: 1,4%). Meziroční změna indexu spotřebitelských cen je 3,7%, zatímco v prosinci činila 4,1%. Vývoj v rámci jednotlivých složek spotřebního koše potvrdil téměř přesně naše očekávání. Hlavními faktory lednového zvýšení ceny spotřebního koše byly úpravy regulovaných a věcně usměrňovaných cen, růst cen potravin a pravidelný lednový "přeceňovací" efekt. Naopak klesly ceny v pohonných hmot díky doznívání předchozího poklesu cen ropy a posílení koruny k dolaru a výprodeje v prodejnách oděvů a obuvi stlačily dolů ceny jejich sortimentu.
Leden je již typicky měsícem, kdy domácnostem podraží náklady na bydlení díky nápravě cenových relací u elektřiny, plynu, vody a dalších služeb a zboží. Po loňském výrazném zvýšení byl letošní rok k domácnostem milosrdnější. Nemá cenu rozepisovat se o jednotlivých zdražení. O tom se již psalo často. Podívejme se na celkové dopady deregulací do inflace. Zatímco loni zvýšily deregulace index spotřebitelských cen o 1,4%, letos je příspěvek k inflaci přesně poloviční. Právě zde se nachází hlavní příčina poklesu meziroční inflace.
A mohlo být ještě lépe. Kdyby ovšem nebylo výrazné zvýšení cen potravin. Ty se sice zdražují pokaždé s začátkem nového roku díky sezónnímu zdražení zeleniny včetně brambor, letošní leden však předčil loňský i předloňský začátek roku. Čerstvá zelenina podražila o 23,8%, brambory o téměř 20%. Jak jsem již psal v nedávné stati, ČR se potýká a bude potýkat s rychle rostoucími cenami brambor díky tomu, že loni v ČR výrazně klesla osázená plocha pěstitelů brambor a navíc úroda nebyla příliš kvalitní kvůli klimatickým podmínkám. Ceny potravin se zvýšily o 1,9%. Předpovídat vývoj v této části spotřebního koše je díky cenové volatilitě řady položek velmi obtížné. Tentokrát se nám však vcelku dařilo. Očekávali jsme zdražení o 1,8%. Díky bramborám však ještě nemusí být konec růstu cen potravin.
V lednu také dochází ke změně ceníků u celé řady výrobků a služeb. Pro firmy je nákladné měnit své ceníky příliš často, proto je logické, že se v lednu projeví všechna zdražení odkládaná v průběhu minulého roku. Tento efekt se zřetelně projevuje například ve skupině ostatního zboží a služeb, kam například patří (ceny v restauracích, závodní jídelny, kadeřník, drogérie a kosmetika, pojištění či finanční služby). Lze odhadnout, že letos v lednu tento sezónní efekt zahrnující také typický lednové zvýšení cen potravin, přispěl k růstu inflace 0,4 procentního bodu. Po sezónním očištění by tedy byla inflace nikoli 1,5%, ale 1,1%.
Ještě krátce o cenách v dopravě. Ty se v lednu meziměsíčně snížily o 0,4%, když české maloobchodní ceny u čerpacích stanic ještě dovstřebávaly předchotí pokles dovozních cen ropy a ropných surovin související s nižšími cenami ropy a posílením koruny vůči americkému dolaru.
Díky nižším deregulacím se meziroční inflace dostala pod střed cílového inflačního koridoru. Ten v lednu činí 4,0%. ČNB tedy zahájila období s novým inflačním cílem příznivě. Inflace v České republice klesla již šestý měsíc v řadě klesla. V nejbližších měsících lze očekávat pestřejší vývoj ovšem se stále stejnou tendencí. Nejnižší hodnoty by měla dosáhnout v červenci. Poté by měla začít opět růst, ovšem stále by se měla pohybovat v bezpečných vodách. ČNB jistě zahrnula svůj odhad lednové inflace do posledního rozhodování o úrokových sazbách, takže nyní je opětovné snížení úrokových sazeb nepravděpodobné.
David Marek